Legenda opouští cesťáky. Coronel stráví letošek na Norsdschleife s Porsche

V předních závodech kategorie TCR už letos nebudeme vídat jednu z jejich stálic. Tom Coronel se po loňském zisku evropského titulu rozhodl scénu cestovních vozů po 22 letech opustit. V letošní sezoně se bude věnovat vytrvalostním závodům Nürburgring Langstrecken Serie s vozem Porsche 911 GT3 Cup. Zúčastní se i místního dvacetičtyřhodinového závodu.

„Po zisku titulu v TCR Europe přišel čas na nové dobrodružství,“ říká 42letý Nizozemec, který už má s vytrvalostními závody na Nordschleife bohaté zkušenosti. Vždyť jen 24hodinového závodu se zúčastnil čtrnáctkrát. Legendární trať, která měří 25,378 kilometrů, mu přirostla k srdci.

"Už jen když tu jedu, tak se opravdu hodně směju. Je to ten nejlepší okruh vůbec. Máte zde totiž úplně všechno - rychlé zatáčky, pomalé zatáčky, dlouhé rovinky i vlnité pasáže. Kromě toho zde můžete zažít všechny druhý počasí - mlhu, déšť sníh. Jsou to tak extrémní podniky, až si říkáte, že něco takového zkrátka není možné. Na Nordschleife ovšem ano. Je to vážně návykové a minimálně jednou za život si to zkrátka musíte zkusit," říká Coronel.

Svůj návrat na "severní smyčku" Nürburgringu Coronel absolvuje v barvách týmu bývalého německého fotbalisty Maxe Kruseho. Za volantem Porsche se bude střídat spolu se svými krajany Janem Jaapem vanem Roonem a Paulem Meijerem, ale také s bývalým pilotem F1 Tiagem Monteirem. Posádka bude bojovat o body do třídy Cup 2. S Portugalcem se Coronel dobře zná. Nejenže byl totiž dlouhá léta jeho soupeřem ve WTCC, potažmo WTCR, ale v letech 2010 a 2018 dokonce působili ve stejné stáji - nejprve v SR-Sportu a poté v Boutsen Ginion Racingu.

Coronelovo dobrodružství začíná již během nadcházejícího víkendu. Na Nordschleife se totiž konají dva čtyřhodinové kvalifikační závody před čtyřiadvacetihodinovkou. Coronel v nich nastoupí zatím jen s Janem Jaapem van Roonem. Obě klání se započítávají do Nürburgring Langstrecken Serie.

Peníze i syn

Za Coronelovým odchodem z vrcholné scény závodů kategorie TCR stojí tři důvody. Tak jako obvykle za vším hledejme finační prostředky. V Nizozemcově rozhodnutí ale sehrála roli také snaha více podporovat svého syna. Kromě toho také ztratil na motivaci.

"Co se rozpočtu týče, bylo by to příliš náročné. Tento rok jsem poprvé nezvládl dát dohromady stejný rozpočet jako v předchozích letech. Rozhodl jsem se tak i proto, že jsem dostal příležitost odjet Nürburgring Langstrecken Serii a čtyřiadvacetihodinovku na Nürburgringu, který dobře znám. Kromě toho jsem také docela zaneprázdněn kvůli svému synovi, který závodí v motokárách. S TCR World Tour bych býval příliš často pryč a nezvládal bych to. Navíc jsem loni získal v TCR Europe titul, takže nevím, proč bych do toho měl jít znovu," vysvětlil pro server TouringCarTimes.

Na scéně cestovních vozů Coronel účinkoval od roku 2001, kdy jeho působení na této scéně začalo s vozem BMW 320i. V sezoně 2002 přišel přesun mezi elitu, a to do tehdejší nejprestižnější série této disciplíny FIA ETCC. Během tří let zde pětkrát dosáhl na stupně vítězů. Celkově sice skončil nejlépe sedmý v sezoně 2002, o dva roky později se ale stal šampionem mezi nezávislými jezdci. 

Ve WTCC, které se od roku 2005 stalo nástupcem ETCC, už byl úspěšnější. Na nejvyšší stupeň se podíval v šesti případech a v roce 2011 skončil na celkovém čtvrtém místě. I tady ale zaznamenal dva tituly mezi nezávislými účastníky - v letech 2006 a 2009. V éře WTCR už tak úspěšný nebyl. Během šesti sezon přidal jenom jedno prvenství.

Při loňském zrození TCR World Tour startoval už jen ve vybraných podnicích a soustředil se hlavně na TCR Europe, kde si za volantem Audi RS3 dojel pro titul. Z Coronelových úspěchů v "cesťácích" stojí za zmínku i celkové vítězství na FIA Motorsport Games z roku 2022 v Le Castellet.

Nizozemec nevylučuje, že se jednou k této disciplíně vrátí: "Nikdy samozřejmě nevíte. Na závody cestovních vozů nikdy nezapomenu, tím pádem je možné, že se mi zasteskne a budu zpátky," nechává si otevřené dveře.

Coronelovy závodnické zkušenosti sahají mnohem dále. Zatímco desetkrát startoval při 24 hodinách Le Mans, jedenáctkrát se zúčastnil i Rallye Dakar, ať už jako závodník nebo spolujezdec. V minulosti patřil také mezi juniorské formulové naděje. Zatímco v sezoně 1993 se stal nizozemským šampionem formule Ford, o čtyři roky později slavil v japonské F3 a v sezoně 1999 si dojel v této zemi pro titul i ve Formuli Nippon. Po tomto úspěchu pokukoval po sedačce ve F1 a dokonce testoval s týmem Arrows. Britská stáj ale nakonec pro rok 2000 angažovala Jose Verstappena s Pedrem de la Rosou.

Foto: Tom Coronel