Truchlí IndyCar i formule 1. Gil de Ferran zemřel na infarkt

Velmi smutná zpráva dorazila v noci z pátku na sobotu z USA. Ve věku 56 let se totiž náhle zastavilo srdce Gila de Ferrana. Dvojnásobný šampion CART nebo vítěz 500 mil Indianapolis měl podlehnout infarktu.

„Každý v týmu je velice smutný a šokován. Dozvěděli jsme se, že jsme ztratili milovaného člena naší rodiny. Posíláme nejhlubší soustrast rodině Gila de Ferrana, jeho přátelům a blízkým. Gil byl důležitou a nedílnou součástí našeho závodního týmu. Jak na dráze, tak mimo ni byl ohromnou silou a trvale zapůsobil na všechny, kteří s ním závodili nebo spolupracovali. Bude nám všem chybět,“ uvedla ve svém prohlášení stáj McLaren, kde De Ferran působil jako poradce.

Ke smutné události mělo dojít v pátek 29. prosince při automobilovém závodě na okruhu The Concours Club ve floridském městě Opa-locka, kterého se měl De Ferran zúčastnit se svým synem Luckem. Kromě něj po sobě zanechal i dceru Annu a manželku Angelu. S tou žil právě na Floridě, konkrétně ve městě Fort Lauderdale.

Spojené státy americké nebyly pro De Ferrana jenom jeho bydlištěm, ale také zemí, kde si udělal jméno. Nejprve zde působil v seriálu CART a později také v konkurenčním IndyCar, to vše v období 1995-2003. Postupně vystřídal týmy Hall/VDS, Walker a Penske. A právě se stájí Rogera Penskeho jsou spojeny jeho největší úspěchy.

Well wishes to the family and friends of 2003 Indianapolis 500 champion Gil de Ferran who passed away far too young today at the age of 56.

Just incredibly sad. pic.twitter.com/zHVAJ4zUAW

— Nick Yeoman (@NYeoman) December 30, 2023

Zatímco v letech 2000 a 2001 se u Penskeho stal šampionem CART, během své poslední formulové sezony v roce 2003 ukořistil také triumf v legendárním podniku 500 mil Indianapolis. Zatímco v CART dokázal vyhrát sedm závodů, v IndyCar jich opanoval pět. Za zmínku stojí i skutečnost, že je držitelem kvalifikačního rychlostního rekordu na uzavřeném okruhu. V roce 2000 dosáhl na oválu California Speedway rychlosti 388,540 km/h.

INDYCAR is deeply saddened by the passing of two-time series champion and racing legend Gil de Ferran.

Our thoughts are with his family, friends and loved ones. pic.twitter.com/Yo3b1FkoV7

— NTT INDYCAR SERIES (@IndyCar) December 30, 2023

Ještě předtím, než se De Ferran přesunul za oceán, platil v Evropě za jednoho z největších talentů. To dokázal zejména v britské F3 a později také ve F3000. Zatímco v britské F3 si nejprve připsal celkové třetí místo v roce 1991 za pozdějšími vicemistry světa F1 Rubensem Barrichellem a Davidem Coulthardem, v sezoně 1992 v tomto seriálu vybojoval titul. Ve F3000 si během let 1993-1994 připsal celkem tři triumfy. Ve svém závěrečném roce skončil nejlépe třetí.

241.428 mph. Still a record to this day.

Godspeed, Gil de Ferran. pic.twitter.com/YOsHt6ddVe

— Avery Hage (@AveryHage) December 30, 2023

Ačkoli své působení v monopostech ukončil po sezoně 2003, na závodní okruhy se vrátil ještě v letech 2008 a 2009. V barvách svého vlastního týmu De Ferran Motorsports závodil v American Le Mans Series - nejprve s prototypem Acura ARX-01b ve třídě LMP2 a poté v LMP1 s Acurou ARX-02a. V roce 2009 dosáhl spolu se Simonem Pagenaudem na celkové druhé místo ve třídě LMP1. Po tomto úspěchu ovšem tým přišel o tovární podporu Acury, která se musela stáhnout z ekonomických důvodů. Tím projekt skončil. De Ferran si ale zazávodil ještě v roce 2011, když se v Surfers Paradise zúčastnil podniku australského šampionátu cestovních vozů Supercars.

Sportovní ředitel ve F1

Gil de Ferran nezanechal ve světě motorsportu stopu pouze jako závodník, ale také jako manažer. Po svém odchodu z American Le Mans Series vytvořil společně se Stevem Luczem a Jayem Penskem tým De Ferran Dragon Racing, za který v roce 2010 nastupovali v IndyCar Raphael Mathos a Davey Hamilton. Mathosovi se podařilo dosáhnout na dvě čtvrtá místa a celkově obsadil 14. pozici. Pro další rok ale stáj nesehnala dostatečnou finanční podporu a ze startovního pole se tak vytratila.

V manažerských pozicích působil De Ferran také ve F1. Zatímco v období 2005-2007 zastával funkci sportovního ředitele u stáje BAR, potažmo Honda, v roce 2018 se ujal stejné úlohy u McLarenu. Vykonával ji až do roku 2021 a podílel se tak na tom, že se stáj z Wokingu vrátila po jednom ze svých nejhorších období zpět mezi širší špičku startovního pole. Letos se De Ferran k týmu připojil znovu jako konzultant.

Pokud jde o kariéru závodníka, nepodařilo se De Ferranovi do královny motorsportu dostat. To ale neznamená, že byl daleko. Monopost této série totiž několikrát otestoval.

Po zisku titulu v britské F3 dostal na konci roku 1992 jako odměnu test monopostu FW14B stáje Williams, ve kterém si suverénním způsobem dojel toho roku pro titul Nigel Mansell. Test se konal na Silverstone a na De Ferrana při něm dohlížel Alain Prost, který se v sezoně 1993 s týmem vrátil do startovního pole.

Gil de Ferran – Williams FW14B – 1992

R.I.P pic.twitter.com/tFRpe0kh4j

— Planeta F1 (@formula1planeta) December 30, 2023

Dalšího testu se De Ferran dočkal právě v roce 1993, tehdy již jako pilot F3000. V Estorilu mu dal šanci Footwork Arrows. Toto vystoupení ale pro něj moc dobře nedopadlo. Během přestávky se totiž Brazilec z nepozornosti udeřil do hlavy o týmový kamion a to jeho výkon ovlivnilo. Časy, kterými se prezentoval, byly pomalejší než u dalšího mladíka Jose Verstappena, který byl tehdy o poznání méně zkušenější než De Ferran.

Pro sezonu 1996 měl o De Ferranovy služby zájem francouzský Ligier. Před sezonou 1997 se rovněž spekulovalo o tom, že by se mohl stát pilotem nové stáje Jackieho Stewarta (za tým jeho syna Paula závodil ve F3000). O možnosti, že by si De Ferran zazávodil ve F1, se mluvilo dokonce i po skončení jeho kariéry v IndyCar. Byl totiž spojován s možným angažmá u Jordanu v roce 2004. Ani jedna z těchto možností se ale nakonec neproměnila ve skutečnost.

Foto: IndyCar