Jann Mardenborough exkluzivně: Od simracingu k továrnímu programu Fordu

Jann Mardenborough letos poprvé závodí celou sezónu GT World Challenge Europe s továrním týmem Ford HRT. Exkluzivně pro MotorMix promluvil o přechodu ze simracingu do reálného motorsportu až po ambice v prestižních prototypových sériích. Mladý Brit ukazuje, že talent, odhodlání a správná příležitost mohou otevřít dveře až na nejvyšší úroveň závodění.

Letos Jann Mardenborough závodí v plné sezóně GT World Challenge Europe s továrním týmem Ford HRT. Na rozdíl od předchozích zkušeností u Nissanu nebo v roli simulátorového jezdce ve Formuli E jde o komplexní tovární projekt. 

„Je to velmi podobné z hlediska profesionality. Ford HRT a Ford Performance představují tovární program, kde se snažíme vyvíjet vůz co nejefektivněji. Jako bývalý jezdec jiných výrobců znám úroveň profesionality, kterou se od řidiče i týmu očekává,“ popisuje Mardenborough. Dodává, že jej práce s předními odborníky baví a že je zvyklý pracovat v takovém prostředí od svých začátků před čtrnácti lety.

Pro Mardenborougha jde o začátek nové kapitoly. „Ano, je to nový začátek. Mohl bych jezdit i pro jiné týmy či výrobce, ale líbí se mi spolupráce s Fordem. HRT a Ford Performance jsou na začátku svého příběhu, zatímco jiné značky mají programy již dlouhodobě zavedené,“ vysvětluje.

Mardenborough překvapil motorsportovou veřejnost i tím, že přeskočil tradiční cestu přes karting a přešel přímo ze simracingu, kterou později ztvárnili tvůrci filmu Grand Turismo. Podle něj právě simulátory otevírají dveře talentovaným jezdcům, kteří nemají výraznou finanční podporu. „Simracing posouvá hranice a umožňuje lidem dostat se do motorsportu. Je to stále drahé, ale pokud máte velké publikum na YouTube, Twitchi nebo Instagramu, můžete získat osobní sponzory, což pomáhá financovat skutečný závodní program. Finance ale zůstávají klíčovým faktorem,“ říká.

Přechod ze simulátoru do skutečného závodního auta však není jednoduchý. „Musíte mít silnou psychiku. Je to nesmírně náročné, fyzicky i mentálně. Například já jsem měl problém s očima, když jsem začínal v reálném závodění – mé oči se nikdy nemusely pohybovat při sledování malého monitoru. Naučit se správně vnímat prostor ve voze trvalo dlouho,“ přiznává. Podle něj je navíc často podceňována psychologická stránka motorsportu – pokud chcete dosáhnout nejvyšší úrovně, musíte být schopni vyřadit z cesty vlivy, které vás brzdí, včetně vztahů či přátel.

Simulátory podle Mardenborougha stále nedokážou zcela nahradit reálné závodění. „V suchu jsou velmi dobré, například ACC nebo iRacing, ale modely deště jsou stále nepoužitelné. Nejlepší způsob, jak se naučit závodit na mokru, je stále klasický karting. Fyzický pocit v rukou a zádech zatím žádný sim nenabízí.“

Co se týče budoucnosti, Mardenborough vidí v GT World Challenge nejen stabilní práci, ale i možnost posunu do prestižních prototypových sérií, například LMDh a WEC. „Přesně proto jsem šel k Fordu – směřují k LMDh (hypercars). Chci být připravený a závod od závodu pracovat na tom, abych měl šanci. Můj cíl je jasný, chtěl bych se tam dostat.“

Z dalších sérií ho láká především IMSA. „Americké okruhy a Daytona mě velmi zajímají. Závodil jsem téměř všude po světě, ale v Americe jen jednou, takže se těším na více závodů tam,“ dodává.

A co simracing dnes? „To je minulost. Sim byl nástrojem, jak se učit nové okruhy nebo připravovat na závody. Po zkušenosti s reálným závoděním už mi simulátory nestačí, raději si užívám skutečný závodní svět,“ uzavírá.
 

Foto: GT World Challenge Europe