Siffert, Revson či Peterson. "Ztracená generace" přišla o život na cestě za svým snem

Před 85 lety se narodil Jo Siffert. Talentovaný švýcarský pilot patřil do takzvané ztracené generace, tedy mezi jezdce jejichž úsilí o zisk titulu mistra světa F1 předčasně ukončila smrt.

Skvělý dokument o závodech z přelomu 60. a 70. nese příznačný název "Grand Prix: Vražedné roky". A skutečně, během této éry zahynuly desítky skvělých závodníků. Smrt našli nejen v monopostech, ale i v za volantem sportovních vozů. Připomeňme si několik jmen z tohoto smutného seznamu.

Jo Siffert

Švýcar, který se narodil 7. července 1936, debutoval ve formuli 1 už v roce 1962. Prošel řadou týmů, ale největší úspěchy - včetně jedné vyhrané Grand Prix - slavil v Lotusu. Mnohem víc se mu dařilo ve světě vytrvalostních závodů. S Porsche vyhrál dvakrát v Le Mans. Ovládl také čtyřiadvacetihodinovku v Daytoně, závod na 12 hodin v Sebringu či Targu Florio.

Osudným se mu stal nemistrovský závod F1 v Brands Hatch na sklonku sezony 1971. Po kolizi s Ronnie Petersonem si poškodil zavěšení, které o kolo později prasklo. Monopost BRM začal po havárii hořet a jezdec neměl šanci se z plamenů dostat. Bohužel zklamala pořadatelská služba, protože hned tři hasicí přístroje selhaly, takže nebylo možné jezdce včas vyprostit.

Pedro Rodriguez

Starší z mexické závodnické rodiny přežil svého bratra Ricarda, jenž se jako dvacetiletý zabil během nemistrovské VC Mexika 1962, o pouhých devět let. Pedro vyhrál dvě Grand Prix F1 a za volantem vozů Ferrari, Ford a Porsche celou řadu vytrvalostních závodů včetně Le Mans.

Rodriguez zahynul v červenci 1971 při podniku Interserie na Norisringu. Závodil s Ferrari 512M, kterému podle některých fotografů selhala pneumatika. Jiné zdroje si stojí za tím, že do něj narazil pomalejší vůz. Ať už byla příčina jakákoliv, Mexičan narazil do zdi a prototyp zachvátily plameny. Pilot zemřel krátce poté, co byl vytažen z auta. Bylo mu 31 let.

Peter Revson

Dědic kosmetického koncernu Revlon byl známým playboyem a milovníkem rozkoše i nebezpečí. Stejně dobře jako ovládal závodní vozy, si poradil i s desetimetrovou luxusní jachtou. Ve formuli 1 vyhrál v roce 1973 dva závody a celkově skončil pátý.

V následující sezoně po dvou vypadnutích zamířil na třetí podnik v jihoafrickém Kyalami.V tréninku došlo k selhání předního zavěšení monopostu Shadow a tvrdému nárazu do svodidel. Monopost se bohužel otočil koly vzhůru, takže následný požár byl i přes veškerou snahu pořadatelů pro 35letého pilota smrtící.

Francois Cevert

Francouzi věřili, že rodák z Paříže bude jejich prvním mistrem světa. Syn zlatníka a odbojáře měl na svém kontě velmi krátkou kariéru ve formuli 1. Přesto dokázal jeden z 46 startů proměnit ve vítězství v a roce 1971 skončil celkově třetí. Úspěchy slavil také ve vytrvalostních závodech, byl druhý v Le Mans a vyhrál závod 1000 km of Paris.

Cevertův životní příběh se uzavřel v říjnu 1973 v americkém Watkins Glen. V esíčkách najel při sobotním ranním tréninku na levý obrubník. Monopost zamířil na pravá svodidla a jako kulečníková koule se odrazil na druhou stranu, kde přeletěl bariéru. Francouz na místě podlehl svým zraněním.

Jo Bonnier

Švéd získal první zkušenosti ve formuli 1 už v GP Itálie 1956. Od té doby absolvoval 104 Grand Prix s jediným vítězstvím. Není tedy divu, že postupně vyměnil formuli 1 za vytrvalostní závody.

Do Le Mans 1972 připravil svůj vlastní tým. Bohužel to byla poslední stáj, za niž kdy závodil. 42letý zkušený pilot doplatil na chybu amatérského pilota Ferrari. Po kolizi Bonnierova Lola doslova vystřelila do vzduchu a zamířila do blízkého lesíka. Jezdec byl na místě mrtev.

Ronnie Peterson

Už ve druhé sezoně (1971) byl další švédský talent vicemistrem formule 1, o další dva roky byl třetí. Pak ale s Lotusem neplnil očekávání a v ročníku 1977 dokonce odešel do Tyrrellu. Pak ho ale Colin Chapman povolal a Peterson bojoval s týmovým kolegou Mariem Andrettim o titul.

Souboj vyvrcholil nešťastnou Velkou cenou Itálie. Startér v Monze nezvládl svoji práci a závod byl odstartován ve chvíli, kdy byla auta na konci startovního roštu ještě v pohybu. V tom viděla celá řada jezdců svoji šanci, nejagilnější v tom byl domácí Ricardo Patrese.

Jenže tím vznikla mela, která vyvrcholila havárií, při které Petersonův Lotus doslova explodoval. Zmatky pokračovaly i při vyprošťování a první pomoci, Švéd nakonec zemřel druhý den na klinice v Miláně v důsledku nevratného poškození plic.

Tato havárie byla spolu s předchozím karambolem Nikiho Laudy na Nordschleife jakousi tragickou tečkou za „vražednými roky“. V závodech se sice umíralo a umírá dodnes, ale tragédií díky extrémně vylepšené bezpečnosti rapidně ubylo.

Foto: Porsche Presse

Autor

Radek Vičík

Sportovní redaktor online deníku Aktuálně.cz a externí spolupracovník redakcí motormix.cz a ceskeokruhy.cz je jedním z nejlepších českých motoristických novinářů. Motorsportu propadl už v dětství a věnuje se mu velkou část své novinářské kariéry.