Anděl Poslední a Kolocův zlomený malíček. Buggyra v neděli pila z kalichu hořkosti

Den, který se neměl stát. Tak u Buggyry hodnotili první etapu letošního ročníku Rallye Dakar. Technické problémy spojené s velkou časovou ztrátou postihly Martina Šoltyse, Aliyyah Kolocovou i jejího otce Martina. Hrdinou dne se stal Karel Poslední, který obětoval své výsledkové ambice a odtáhl Kolocovou zpět do servisu.

„Prvních 130 kilometrů šlo perfektně. Podle informací od kluků jsme se pohybovali na druhém až třetím místě, což bylo super,“ pochvaloval si Šoltys startující s novým kamionem Tatra Buggyra Invictus. Tím zprvu navazoval na slušné tempo ze sobotního prologu, kde se jakožto nejlepší český jezdec umístil na čtvrté pozici.

Tentokrát se ale pro Šoltyse vyvíjela etapa slibně jenom dočasně. „Snažili jsme se jet opatrně, ale pokud chce člověk držet tempo s čelem, musí občas zariskovat. A bohužel nám jeden risk nevyšel. V úzkém kaňonu jsme najednou řízli obě pneumatiky. Rozjeli jsme se dál, ujeli asi dva kilometry, ale pak se ozvalo bouchání a praskla nám vrtulka na turbo. Zasekli jsme se tam skoro na tři hodiny, než jsme turbo vyměnili, protože bylo rozpálené jako blázen,“ popisuje Šoltys své potíže, kvůli kterým obsadil až 28. místo s téměř tříhodinovou ztrátou.

Spolu se svými parťáky Vlastimilem Mikschem a Tomášem Šikolou přijížděl Šoltys do cíle pozdě. „Alespoň jsme si pak v noci vyzkoušeli duny, ty jsme projeli bez problémů,“ uzavírá své hodnocení 52letý jezdec.

Šoltyse porazil mimo jiné jeho týmový kolega startující s Tatrou Buggyra EVO3 Karel Poslední. Ten se umístil na 20. pozici. Teoreticky to ale mohlo být mnohem lepší. Poslední totiž honbu za co nejlepším etapovým výsledkem obětoval. Podobně jako loni se ukázal jako týmový hráč a vytáhl z potíží Aliyyah Kolocovou. Jednadvacetiletá závodnice se dostala do úzkých v kamenité sekci.

„Na 90. kilometru jsme potkali Aliyyah, která měla píchlé kolo a problém s řízením. Zapřáhli jsme ji a táhli do servisu, takže jsme si znovu zahráli na anděly. Nedá se nic dělat, to je Dakar,“ ukázal Poslední sportovního ducha. V úvodu byl spokojen i se svým tempem. „Letěli jsme krásně a předjížděli jsme jedno auto za druhým, včetně kamionů,“ dodává.

Po opravách v servisní zóně se Kolocová vydala se svým speciálem Red-Lined REVO T1+ zpět do bivaku po silnici. To znamená, že ve výsledcích etapy oficiálně nefigurovala.

„Přibližně mezi 80. a 100. kilometrem přišla velmi obtížná pasáž s opravdu velkými kameny. Myslím, že jsme jeli velmi pomalu, ale pravděpodobně jsme narazili na kámen, který poškodil řízení, a zároveň jsme prorazili kolo,“ nabízí Aliyyah svůj pohled na incident. Karlu Poslednímu byla vděčná. „Moc mu za to děkujeme. Do cíle nám zbývalo ještě zhruba 130 kilometrů,“ dodává.

U Martina Koloce se neděle nevyvíjela o nic lépe. Šéf týmu Buggyra také musel řešit problémy a v klasifikaci kategorie Ultimate se umístil až jako sedmdesátý. Na vítězného Guillauma de Meviuse ztratil téměř pět a tři čtvrtě hodiny.

„Bohužel jsem v trialové sekci v opravdu malé rychlosti přejížděl kámen a ulomil jsem přední kolo. Podle mého názoru je na takové etapy potřeba jet úplně pomalu. Tuhle zkušenost bohužel ještě nemám. Myslel jsem si, že pojedu konzervativně,“ řekl zklamaný Koloc, který rovněž zastavoval u své dcery. „Když jsem přijel k Aliyyah, měla auto ve stejném stavu. Také nic velkého netrefila a najednou měla ulomená obě kola. Tak jsme tam stáli, dali jsme jí díly a jeli dál,“ říká.

Tím ale trápení dvojnásobného mistra Evropy v závodech tahačů neskončilo. „Po jednom kilometru jsem urazil i zadní kolo. Muselo být už načaté. Přitom se tam nic nestalo, jel jsem pomalu,“ kroutil hlavou. Vše vyvrcholilo zlomeným malíčkem. „Při výměně zadního ramene mi to klaplo do ruky. To byl den. Tohle se stát vůbec nemělo,“ dodává.

Po dvou závodních dnech strávených v Janbú se v pondělí vydá startovní pole do Úly. Měřený úsek se bude skládat ze 400 kilometrů. K tomu se přidají 104 kilometry přejezdů.

Foto: Buggyra Racing