Martin Šoltys si po protrápené neděli spravil chuť sedmým místem v kategorii kamionů, ostatní závodníci ovšem i nadále bojovali s nepřízní osudu. Taková byla druhá etapa letošního ročníku Rallye Dakar v podání stáje Buggyra.
„Posledních 200 kilometrů byla radost jet. Bylo tam méně aut, i když jsme pořád předjížděli a hodně se prášilo. Přesto jsme se konečně trochu svezli, dostali se do tempa a jsem rád, že jsme sedmí,“ pochvaloval si Šoltys, který o den dříve ztratil se svými parťáky téměř tři hodiny kvůli opravě turba. Pondělní výkon ho celkově posunul z 28. pozice na sedmnáctou. „Zítra budeme startovat někde vpředu, z čehož mám radost, protože jsem se obával, že se zpět na ty přední pozice budeme dostávat několik dní,“ má radost.
Ačkoli si Šoltys závěr etapy užil, na jejím začátku si 52letý závodník zrovna nepískal. „Hned na patnáctém kilometru jsme bohužel udělali kolo, takže to bylo obrovské zklamání,“ ohlíží se. „Navíc jsme špatně stáli a zvedali auto hodně vysoko, což nám vzalo strašně moc sil a následujících asi 150 kilometrů to bylo plné prachu, předjížděli jsme hodně aut a cesta byla docela peklo,“ popisuje jezdec startující s modelem Tatra Buggyra Invictus.
Pokud jde o Šoltysova týmového kolegu Karla Posledního, ten ani tentokrát nemohl zužitkovat svou slibnou rychlost. Etapa vedoucí z Janbú do Úly, jejíž součástí bylo 400 ostrých kilometrů, mu totiž po nadějném začátku přichystala nejednu komplikaci.
„Prasklo nám kolo, tak jsme ho vyměnili a pokračovali dál v závodním tempu,“ vrací se Poslední ke svému prvnímu zdržení. Bohužel ale nebylo jediné. „Další defekt přišel ještě před neutralizací, kolo jsme jen dofukovali a na pit stopu nám ho kluci vyměnili. Pak nám ještě před neutralizací odešlo turbo. Opravovali jsme ho zhruba dvě hodiny, možná i víc, a pak jsme znovu vyrazili a modlili se za tu jednu zbývající pneumatiku. Naštěstí jsme tady,“ hodnotí Poslední etapu, ve které obsadil 21. místo. Celkově mu patří stejná pozice.
Rallye Dakar v pondělí nešetřila ani dvojici speciálů Red-Lined REVO T1+, které řídili Aliyyah Kolocová a její otec Martin. Jednadvacetiletá závodnice ztratila přes hodinu v servisní zóně.
„Bohužel jsme přibližně na 115. kilometru přišli o posilovač řízení, který začal znovu poskakovat. Následujících zhruba 35 kilometrů jsme jeli bez posilovače, což bylo velmi, velmi náročné. Museli jsme jet hodně pomalu a byli jsme už docela unavení, ale nakonec jsme to zvládli do servisu,“ popisuje Kolocová.
Zbytek etapy už byl pro závodnici Buggyry bezproblémový. „Rozhodli jsme, že kluci posilovač vymění, protože nás čekalo ještě dalších 250 kilometrů. Oprava trvala skoro hodinu, což bylo sice dlouhé, ale zbytek etapy už byl díky tomu v pohodě a jeli jsme docela rychle,“ říká Kolocová, která v etapě obsadila 58. místo. Celkově jí v hodnocení Ultimate patří 69. příčka.
Martin Koloc ovšem neviděl cíl etapy vůbec. Dvojnásobnému mistru Evropy v závodech tahačů totiž přichystala pořádný očistec technika. „Od třicátého kilometru jsme jeli bez serva, bez řízení a bez brzd. Přejel jsem kámen a urazil kolo,“ popisuje 58letý dakarský nováček, co se dělo předtím, než pro něj na 143. kilometru účinkování v etapě skončilo a do bivaku dojížděl po silnici.
Zbytek Dakaru pojme šéf Buggyry především jako testování. „Víme, že máme problém na předních ramenech. Nějak to tady budeme muset dojet. Máme s sebou prototypové náhradní díly, které začneme zkoušet, protože v zásadě nemáme moc co ztratit. Budeme najíždět kilometry, trénovat a testovat,“ nastiňuje plány na další dny.
Třetí etapa letošní Rallye Dakar se uskuteční v úterý v Úle. Tentokrát bude na programu 422 měřených kilometrů. K tomu se přidá 314 kilometrů přejezdů. Celkem tedy posádky urazí 736 kilometrů.
Foto: Buggyra Racing
Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.