Hunt, Senna i Alonso. Slavné tituly oslavily kulatá výročí

50 let od jediného titulu Jamese Hunta, 35 od třetího primátu Ayrtona Senny a 20 od posledních mistrovských oslav Fernanda Alonsa. Během třetího říjnového týdne završily jubileum tři významné úspěchy z historie F1. Pojďme si je připomenout.

Titul, který inspiroval filmaře

 James Hunt získal v roce 1976 s McLarenem svůj jediný titul mistra světa F1 po dramatickém souboji s Nikim Laudou z Ferrari. Zpočátku měl navrch Rakušan, pak ale sezonu poznamenala jeho vážná nehoda na Nürburgringu. Při ní Lauda utrpěl těžké popáleniny, které ho téměř stály život. Přesto už za zhruba měsíc a půl seděl opět v kokpitu svého monopostu v Monze. Nakonec se o šampionovi rozhodovalo až při závěrečné Velké ceně Japonska ve Fudži, která se konala za silného deště. Lauda se po dvou kolech rozhodl odstoupit, protože podmínky považoval za příliš nebezpečné. Huntovi tak stačilo třetí místo k tomu, aby se o jediný bod stal mistrem světa.

Remembering 1976 Drivers' World Champion James Hunt ???? #McLarenF1 https://t.co/Cqpw9n5BPF

— McLaren Mastercard Formula 1 Team (@McLarenF1) June 15, 2026

V sezoně 1977 sice ještě Brit dokázal vyhrát tři závody, McLaren ale začínal za svými konkurenty zaostávat a v roce 1978 už se Hunt zmohl jenom na jedno třetí místo. Navíc stále více ztrácel motivaci k závodění. Obzvlášť hluboce ho zasáhla tragická nehoda jeho kamaráda Ronnieho Petersona při Velké ceně Itálie 1978. Na konci tohoto roku se rozhodl McLaren opustit a zamířil ke stáji Wolf. Ani zde se mu ale nepodařilo znovu zažehnout vášeň pro motorsport. S nekonkurenceschopným monopostem nemohl Hunt pomýšlet ani na body a navíc ho často vyřazovaly technické problémy. Z týmu odešel už v polovině sezony po Velké ceně Monaka a tím se jeho kariéra uzavřela.

Po svém odchodu udržoval se světem F1 kontakt jako televizní komentátor. V roce 1993 zemřel na infarkt ve věku 45 let. Sezona 1976 inspirovala filmaře. Režisér Ron Howard o ní v roce 1976 natočil film Rivalové.

Jak Senna naposledy ubránil Williams

Třetí a zároveň poslední titul Ayrtona Senny. Tím vstoupila do historie F1 sezona 1991. Na rozdíl od předchozích tří let tentokrát Brazilec nečelil konkurenci ze strany svého velkého rivala Alaina Prosta, který se trápil s nekonkurenceschopným Ferrari. Místo „Profesora“ z Francie ho trápil Nigel Mansell. Brit vyrukoval proti hvězdě McLarenu s monopostem Williams FW14. Vůz, za kterým stál geniální konstruktér Adrian Newey, byl při většině závodů nejrychlejším autem v poli, na rozdíl od Sennova McLarenu MP4/6 však měl jednu velkou slabinu – spolehlivost. Jezdce Williamsu často trápila jejich poloautomatická převodovka, která zapříčinila řadu odstoupení. Navzdory silné druhé polovině sezony Williamsu si Senna zajistil titul už při předposlední Velké ceně Japonska, kde Mansell ve snaze dohnat svého brazilského konkurenta vylétl z dráhy. Senna navázal na své tituly z let 1988 a 1990, které získal rovněž s McLarenem. Sezona 1991 se zapsala řadě fanouškům do paměti i díky Sennově triumfu před domácími fanoušky na Interlagosu. Ten získal i přesto, že kvůli rozbité převodovce musel jet závěrečná kola na šestý rychlostní stupeň.

#OnThisDay in 1991, Ayrton Senna won his home Grand Prix for the first time, achieving his childhood dream. His first home win. ???????????????????? https://t.co/XN3zYh4TWK

— Ayrton Senna ???????? Tribute (@F1_AyrtonSenna) March 24, 2026

What a moment ???????????? #OnThisDay in 1991, Ayrton Senna won his first #BrazilGP ???? #F1 https://t.co/UqPJN4exRK

— Formula 1 (@F1) March 24, 2020

V roce 1991 se ještě Senna hrozbě ze strany Williamsu ubránil, v sezoně 1992 už ale nikoli. Stáj Franka Williamse vyřešila potíže se spolehlivostí a její vozy navíc dostaly aktivní zavěšení nebo kontrolu trakce. Mansell si suverénně dojel pro titul mistra světa, jeho kolega Patrese se stal vicemistrem a Senna se nakonec musel sklonit i před vycházející hvězdou z Benettonu Michaelem Schumacherem. V sezoně 1993 se sice stal vicemistrem, dominantní silou však zůstával Williams, se kterým se v tomto případě stal šampionem Alain Prost.

Po Prostově konci se Senna konečně dočkal a pro sezonu 1994 se dohodl s Williamsem. Situace se ale změnila. FIA zakázala týmům elektronické pomůcky včetně aktivního zavěšení a kontroly trakce. Senna se za volantem monopostu FW16 zpočátku necítil dobře. Navrch měl v úvodu sezony Michael Schumacher s Benettonem, u něhož měl Senna podezření, že nadále zakázané elektronické pomůcky využívá. FIA později skutečně odhalila, že součástí softwaru vozů Benetton je i systém kontroly rozjezdu. Nepodařilo se však prokázat, že byl využit při závodech. Tým tvrdil, že ho využívá pouze při testování. Toho už se ale Senna nedožil. Zahynul 1. května 1994 poté, co z prvního místa havaroval při Velké ceně San Marina v Imole.

Španělská hvězda porazila legendu

Fernando Alonso versus Michael Schumacher. Právě ve znamení tohoto duelu se nesla sezona 2006. V úvodu roku měl navrch tehdy ještě teprve 24letý Španěl, který se o rok dříve stal nejmladším mistrem světa v historii. Ferrari ale v průběhu sezony nasazovalo vylepšení a postupně získalo před Renaultem navrch. Francouzské stáji navíc zkomplikoval situaci zákaz laděných hmotových tlumičů po Velké ceně Francie. Mužem druhé poloviny sezony byl jednoznačně Michael Schumacher. Legendární Němec postupně zcela stáhl ztrátu 25 bodů a po vítězství ve Velké ceně Číny byl na tom bodově stejně jako Alonso. Díky vyššímu počtu vítězství ale vedl šampionát on a zdálo se, že by svou bohatou kariéru mohl uzavřít osmým titulem.

Vše ale změnila Velká cena Japonska. V té sice Schumacher před Alonsem dlouho vedl a mířil k vítězství, poté ale na jeho Ferrari selhal motor. Němec tak musel svůj vůz odstavit, kdežto před Alonsem se otevřela cesta k vítězství. Díky němu vstupoval do závěrečného závodu v Brazílii s náskokem 10 bodů, což znamenalo, že aby Schumacher otočil vývoj šampionátu, musel bezpodmínečně vyhrát a zároveň doufat, že jeho rival nezíská ani bod. Druhé místo Alonsa a čtvrté Schumachera, kterého během závodu postihl defekt pneumatiky po kontaktu s Giancarlem Fisichellou, ovšem potvrdily druhý titul pro pilota Renaultu.

Hoy hace 20 años del Gran Premio de Brasil ???????? @F1 del 2006. ???? 20 años del BICAMPEONATO de Fernando Alonso. ???? 20 años de la carrera mas vista de la historia en España. 9.277.000 espect. (60.3%). ???????????? ????️ Así la contó @alobatof1 con @Serranogonzalo ???? https://t.co/WJ1Yg2cBXz

— Señor de los Medios ???????? (@MedF1osTV) October 21, 2026

Kdekdo tehdy předpokládal, že rozhodně nejde o poslední titul Fernanda Alonsa a mnozí věřili, že může jednoho dne překonat i Schumacherovy rekordy. Alonso už se ale mistrem světa nestal. Několikrát se sice dostal k dalšímu titulu blízko, do vítězného konce ale svůj útok na třetí světový primát nikdy nedotáhl. Jeho další roky v F1 se navíc často nesly ve znamení vnitrotýmových rozepří, špatných odhadů při volbě stájí nebo boje s nekonkurenceschopným materiálem.

Přestože už ale Alonso letos oslavil 45. narozeniny, kapitola jeho působení v královně motorsportu ještě není uzavřená. Stále závodí za Aston Martin, se kterým navíc podepsal smlouvu i na příští rok. Přestože může mít britská stáj díky geniálnímu konstruktérovi Adrianu Neweymu velký potenciál do budoucna, vzhledem k její současné formě se pro Alonsa možnost zisku třetího titulu jeví jako málo pravděpodobná.

???? 22/10/2006 - Interlagos ???????? Dokładnie 20 lat temu Fernando Alonso zdobył swój drugi z rzędu tytuł mistrza świata. #ElevenF1 #F1PL #F1 https://t.co/iDcc1RB15n

— Mikołaj Luchowski (@Luchowski_M) October 22, 2026

Foto: F1