Výcvikové středisko Honda ve Španělsku funguje už třicet let. Ročně jím projdou tisíce jezdců, včetně dětí i profesionálů.
Na začátku to byl víkendový program v jedné ze zkušebních továren poblíž Barcelony. Dnes je z toho rozsáhlé školicí středisko Honda Instituto de Seguridad (HIS), které za třicet let proškolilo tisíce jezdců – od školáků až po policisty. Cíl se za tu dobu nezměnil: učit motorkáře jezdit bezpečně.
Historie sahá do roku 1992, kdy Honda ve Španělsku spustila první kurzy bezpečné jízdy. Zázemí tehdy nebylo žádné – výuka probíhala na testovacích tratích a instruktoři si prostor i motorky půjčovali. Klíčovým krokem bylo vyslání lektorů do Japonska, kde se školili přímo u mateřské Hondy. Právě odtud vzešel systém výuky, který se dnes používá i mimo Španělsko. Prvotní cílovou skupinou byli teenageři ve věku 14 až 16 let. Honda pro ně zajišťovala dotované programy včetně teorie i praktických jízd na skútrech. Cílem bylo, aby se s motocyklem naučili v bezpečném prostředí dřív, než jim do ruky přijdou klíčky k opravdovému stroji.

V roce 2009 vznikl nový areál HIS v Santa Perpetua de Mogoda u Barcelony. Do výstavby šly čtyři miliony eur. Výcvikové plochy, učebny, simulátory i technické zázemí – to vše pod jednou střechou. A s jasným cílem: snížit počet nehod. Byla to reakce na tehdejší vývoj – prodeje motorek sice rostly, ale zároveň skokově přibývalo nehod. „Nebyla to otázka pár procent. Nehod výrazně přibývalo každým rokem,“ popisuje Albert Cavero, který má na starosti bezpečnostní strategii Hondy v celé Evropě. Ve firmě začínal v roce 1991 a dnes patří mezi hlavní architekty současného systému výuky.
Cavero upozorňuje i na fakt, že většina španělských motorek nemá ani dnes ABS. Systém je povinný až od roku 2017 a jen u nových motorek nad 125 ccm. A protože průměrné stáří motocyklu ve Španělsku je kolem 17 let, až 70 % jezdců jezdí bez brzdového asistenta. To je zásadní problém – většina nehod totiž vzniká lidskou chybou. Kurzy proto kladou důraz nejen na jízdu, ale i na porozumění tomu, jak motorka funguje. A proč je třeba chápat rozdíly mezi stroji s ABS a bez něj. Výcvik přitom není určen jen pro jednotlivce. Například dětských kurzů se musí účastnit i rodiče. „Není to o tom, že dítě odjede domů a vše zapomene. Musí to žít i rodina,“ říká Cavero.

Na 20 tisících metrech čtverečních dnes středisko nabízí teoretickou i praktickou přípravu. Kromě klasického asfaltového okruhu je tu i terénní zóna nebo kluzné plochy pro nácvik krizového brzdění. Pro děti jsou připravené lehké modely Hondy, přičemž podmínkou je, aby dosáhly oběma nohama na zem.
V HIS už dávno netrénují jen teenageři. Vedle začátečníků přibyla školení pro záchranáře, policii nebo motoškoly. Největší důraz se ale pořád klade na tři věci: techniku, vnímání rizik a mentální nastavení jezdce. Cílem je, aby motorkář nejen zvládal ovládání stroje, ale také věděl, kdy je lepší ubrat. „Otázka nakonec zní: Opravdu záleží, kdo měl v právu, když jste to vy, kdo skončil se zraněním?“ ptá se Cavero. A právě to je podle něj jádrem celé výuky.
Za třicet let se HIS proměnilo ze skromného programu v uznávané centrum, které má ambici měnit kulturu silničního provozu. Ne jen jezdit – ale jezdit s respektem a rozumem.
Foto: Honda
Sportovní redaktor online deníku Aktuálně.cz a externí spolupracovník redakcí motormix.cz a ceskeokruhy.cz je jedním z nejlepších českých motoristických novinářů. Motorsportu propadl už v dětství a věnuje se mu velkou část své novinářské kariéry.