Desáté místo. To je výsledek, kterým končí letošní ročník Taklimakan rallye pro Aliyyah Kolocovou. Jednadvacetiletá závodnice bojovala v úvodu „čínského Dakaru“ dokonce i o umístění v nejlepší pětce. Podle jejího otce Martina Koloce předvedla dosud svůj nejlepší výkon v dálkových rallye.
„Myslím, že celkově to bylo převážně pozitivní,“ hodnotí Aliyyah své druhé vystoupení na Taklimakan rallye. Poprvé se této soutěže zúčastnila již loni. Tehdy ale její vystoupení poznamenaly technické potíže. I proto obsadila až 28. místo.
„Zažili jsme pár vzestupů i pádů a výsledek možná není úplně takový, jaký jsem si přála,“ neopouští Kolocová bez výhrad ani letošní ročník. „Skončili jsme celkově desátí, což je pozitivní. Udělali jsme ale několik navigačních a jízdních chyb a myslím, že se máme ještě hodně co učit. Doufám, že příští rok dosáhneme ještě lepšího výsledku,“ dodává závodnice.
Martin Koloc byl z výkonu své dcery nadšený. „Letošní Rallye Taklimakan byla rozhodně doposud nejlepším výkonem Aliyyah v terénu,“ neskrýval dvojnásobný mistr Evropy v závodech tahačů nadšení z počínání čtyřnásobné účastnice Rallye Dakar. „Den za dnem podávala konzistentní výkony a předváděla neuvěřitelné tempo. Jako řidička opravdu roste. Jsem za to velmi šťastný,“ chválí.
Letošní Taklimakan rallye se konala od druhé poloviny května až do začátku června v provincii Sin-ťiang po dobu téměř tří týdnů. Na více než 150 posádek napříč všemi kategoriemi čekalo bezmála 8 000 kilometrů, které vedly převážně pouštěmi, dunami, ale také zasněženými horskými úseky, kamenitými kaňony, a vyschlými řečišti. Měřenou část tvořilo asi 4 200 kilometrů.
K náročnosti soutěže přispívalo mimo jiné proměnlivé počasí. Například v horách nad městem Urumči v severozápadní Číně, kde soutěž startovala, se noční teploty pohybovaly pod bodem mrazu a přes den sotva dosáhly sedmi stupňů. Pak se ale soutěžící dostali pro změnu do pouště, kde panovalo horko kolem 42 až 43 stupňů. Teplotní výkyvy 35 stupňů během jediného dne nebyly ničím neobvyklým.
Do Číny Kolocová nepřijela ve snadné pozici. Soutěž sice poznala už v předchozím roce, tentokrát ale startovala s jiným speciálem, než na který byla zvyklá. Buggyra se totiž podniku zúčastnila ve spolupráci s čínským továrně podporovaným týmem JJ Sport, který pro Aliyyah přichystal speciál nesoucí označení JJ3. Kolocová navíc měla jen málo času se s novou technikou seznámit.
Do Číny se totiž Kolocová vydala rovnou ze španělské Cuency, kde pouhých šest dní před začátkem Taklimakanu absolvovala úvodní podnik evropského poháru FIA s vozem Red-Lined REVO GTR. Nový vůz si přesto stihla ještě před začátkem soutěže osahat a zvyknout si na jiné vyvážení nebo třeba lehčí řízení.
Začátek podniku se nesl pro Kolocovou a jejího spolujezdce Marcina Paska ve velmi nadějném duchu. Po absolvování třetiny celkové vzdálenosti se totiž nacházeli na čtvrté pozici průběžného pořadí. Nejvíce upoutali ve třetí etapě, kde obsadili třetí příčku. Přitom ale měli namále.
„Celý den byl složitý kvůli brzdám, které fungovaly jen sporadicky a celý den z nich unikala kapalina,“ vrací se Aliyyah ke třetí etapě. Vše začalo už po startu, když v příkopu praskla brzdová hadice. Tato etapa byla ze všech nejdelší. Měřila téměř 470 kilometrů. „Na posledních 60 kilometrech jsme neměli brzdy vůbec. Bylo to nepříjemné, protože etapa byla opravdu rychlá,“ popisuje adrenalinové okamžiky, po kterých ale následoval šťastný konec. „Podařilo se nám udržet rychlé tempo, ale nemožnost včas zastavit byla trochu stresující,“ dodává.
Po tomto zážitku Kolocová s Paskem pomáhali jednomu ze svých týmových kolegů. Na jeho voze došlo k poruše a tak ho odtáhli zpět do bivaku, který byl vzdálený 100 kilometrů. „V bivaku měla Aliyyah v nádrži poslední půllitr benzínu,“ prozradil po příjezdu své dcery Martin Koloc.
V půlce soutěže poté Kolocová ztratila půl hodiny kvůli poruše tlumiče. Tuto závadu se sice podařilo vyřešit během odpočinkového dne, záhy ale přišla další komplikace. Tentokrát ovšem podstatně větší. Na 140. kilometrů sedmé etapy narazila posádka v měkkých dunách do velkého trsu velbloudí trávy, po čemž se zastavil motor vozu. Tím to ale nekončilo. Při nárazu se totiž poškodil startér.
Kolocová a Pasek museli následně několik hodin čekat, než jim přijede na pomoc doprovodné vozidlo. Ve „štychu“ je ale nenechaly tovární posádky týmu JJ Sport, které u dvojice zastavily a pomohly jí auto nastartovat tahem. Díky tomu Kolocová a její parťák etapu dokončili. Velká ztráta ale byla nevyhnutelná. V cíli soutěže se proto Aliyyah musela spokojit s 10. místem. Když ale její vůz fungoval bez problémů, zvládala se držet v první pětce.
Náročnost Taklimakan rallye jasně podtrhuje i skutečnost, že téměř polovina přihlášených posádek soutěž nedokončila. Do cíle jich totiž dorazilo jenom 85. V kategorii kamionů se podniku zúčastnil mimo jiné Kamaz. Ruská značka v minulosti dokázala hned devatenáctkrát triumfovat na Rallye Dakar. Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se nejslavnější dálkové soutěže světa účastnit nesmí.
„Z hlediska rozmanitosti terénu je Taklimakan pravděpodobně mnohem náročnější než Dakar,“ myslí si Martin Koloc. Aliyyah mu už během letošního ročníku dala za pravdu. „Je to velmi náročná soutěž. Rychle se tu střídá počasí i terén. Dokonce mám pocit, že je v mnoha ohledech náročnější než Rallye Dakar,“ nechala se závodnice slyšet už po první třetině letošního ročníku.
Martin Koloc doufá, že Buggyra naváže na letošní spolupráci s JJ Sport i v budoucnu. „Podpora, kterou jsme od JJ Sport během celé rallye dostali, byla pro nás zcela novou zkušeností. Byli jsme součástí továrního týmu s obrovskou podporou na všech frontách a byla to skvělá zkušenost. Rádi bychom v tom pokračovali,“ pochvaluje si šéf Buggyry nové navázané partnerství.
Stejně pozitivní byl Koloc i ohledně vozu, který tým jeho dceři pro Taklimakan rallye poskytl. „Je opravdu rychlý. Hlavní rozdíl oproti našemu spočívá v tom, že tento speciál klade velký důraz na aerodynamiku a je velmi efektivní a stabilní,“ porovnává.
Taklimakan rallye Buggyru nelákala pouze jako sportovní výzva. Účast v tomto podniku byla pro tým důležitá také z marketingového hlediska. Titulárním partnerem týmu je totiž čínská společnost Zero Mileage Lubricants, pro kterou jde z hlediska komunikace o nejdůležitější událost roku.
Nyní na Buggyru čeká návrat do evropského poháru FIA v bajách. Soutěž v Řecku, která startuje už 4. června, samozřejmě z logistických důvodů nestihne. Při Baja Itálie (25.-28. června) už ale bude tým na startu. Předpokládá se, že nasadí dva vozy. V prvním s jistotou pojede Aliyyah Kolocová, ve druhém Adam Lacko nebo Martin Koloc. V průběhu sezony Buggyra plánuje rozšířit své zastoupení v seriálu na tři auta.
Foto: Buggyra Racing
Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.