Dvojí tvář Maranella, šťastná změna u Toyoty i zklamané velké značky. Vítězové a poražení Le Mans

Našlapané startovní pole vozů elitní třídy Hypercar předvedlo v Le Mans skvělou podívanou (uvnitř velká GALERIE).

V letošní čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans se stalo něco nevídaného. Ve stejném kole jako vítěz dokončilo závod hned devět vozů. To bylo částečně dané tím, že více než čtvrtinu závodu zasahovaly safety car, včetně více než čtyřhodinového nočního lijáku. I tak to svědčilo o urputném boji o nejvyšší mety mezi posádkami elitní třídy Hypercar.

Závod se sice v závěru proměnil v bitvu mezi stejnými dvěma výrobci, kteří se o vítězství prali také loni, ale o prestiž se bojovalo i za nimi. Podívejte se, kdo se prosadil a kdo zůstal za očekáváním.

 Vítězové

Ferrari

Nejde jen o to, že Ferrari v Le Mans obhájilo vítězství. Působivý byl i způsob, jakým to dokázalo. Všechny vozy v čele měly během závodu problémy. Od svých konkurentů se lišil načasováním problému. Uvolněné dveře si vynutily zastávku v boxech, která vůz se startovním číslem 50 v posledních dvou hodinách na čas vyřadila z bojů o prvenství.

Když Nicklas Nielsen asi 50 minut před koncem přijel do boxů, zdálo se nepravděpodobné, že by byl schopen dojet do cíle bez další návštěvy mechaniků. Tak se to alespoň jevilo okolnímu světu, ale Ferrari si bylo jisté svými výpočty a nemohlo si přát stabilnějšího jezdce za volantem. Nielsen byl zdánlivě nejklidnější postavou v Le Mans, když ujišťoval Ferrari, že má úsporu energie absolutně pod kontrolou. A aby toho nebylo málo, Ferrari dostalo na stupně vítězů i svůj druhý tovární vůz.

Toyota #7

Jestli na někoho v Le Mans platí rčení „Mít štěstí v neštěstí“, pak je to určitě posádka Toyoty #7.Někdy si ovšem za štěstí můžete sami. Koneckonců právě kvalifikační kotrmelec Kamujiho Kobajašiho zabránil vozu v účasti v Hyperpole a odsoudil ho na start jako poslední v poli 23 aut Hypercar. A přestože Nyck de Vries za svůj střet s Lexusem v zaváděcím sotva mohl, i tomu se dalo předejít.

Přesto bylo druhé místo v cíli obrovským výkonem. Už proto, že se v předvečer závodu změnila sestava posádky. Jose Maria Lopez, který byl v zimě vyřazen kvůli De Vriesovi, se vrátil jako náhrada  za zraněného Mikea Conwaye. Lopez se bez problémů zapojil do týmu a v závěrečných fázích byl náležitě rychlý, když se snažil dohnat ztrátu způsobenou dvěma defekty a při pronásledování vedoucího Ferrari narážel na limity vozu i tratě – včetně smyku v zatáčce Dunlop. Nakonec se Toyota půl hodiny před koncem závodu rozhodla ukončit  Lopezovu stíhačku a spokojit se s druhým místem.

Pro náhradníka a vůz, který startoval na konci závodního pole, se tak nekonal žádný pohádkový konec. Byť by byl zcela zasloužený. Ale už to, že se vůbec dostal do bojů o první pozici, bylo svým způsobem vítězství.

Lamborghini

Lamborghini nezajelo tak rychlá kola jako další nováčci ve třídě Hypercar Alpine a BMW (i když to neznamená, že by v kvalifikaci zaostávalo a jeho nejlepší vůz obsadil 13. místo). Závod 24 hodin Le Mans je však maraton, nikoli sprint. A zatímco výše jmenovaní soupeři se ocitli na vedlejší koleji, Lamborghini pod vedením týmu Iron Lynx se předvedlo ve velmi dobrém světle.

Závod byl týmem označen spíše za sběr dat než jako boj o čelní příčky. Ale výkony obou aut byly pozoruhodné a hlavně spolehlivé. Odměnou za to bylo umístění v první desítce a porážka ambiciózního Peugeotu.

Jota

Porsche 963 #12 týmu Jota je nejúspěšnější z nezávislých týmů. Za zmínku ale stojí heroické úsilí vůz do závodu vůbec dostat. Poškození, které utrpěl Callum Ilott při havárii na konci druhého tréninku, si vyžádalo, aby Jota začala od nuly s novým monokokem. To, co trvá běžně tři týdny, zvládli mechanici Joty za 48 hodin a už v pátek večer se vůz mohl prohnat po nedalekém letišti v Le Mans. To, že Porsche v závodě fungovalo bezchybně, bylo pro mechaniky Joty samo o sobě triumfem.

Poražení

Ferrari #83

Pro posádku AF Corse ve složení Robert Kubica, Robert Shwartzman a I-fej Jie to bylo jako na horské dráze. Kubica prožil něco závod o dvou tvářích. Z 12. místa na startu se skvěle probojoval do čela. Jenže v noci se dostal do kontaktu s Driesem Vanthoorem. Polák zůstal ve vedení, o proti tomu měla kolize pro jezdce BMW katastrofální následky.  Po následné 30sekundové penalizaci se žluté Ferrari vrátilo do boje o vítězství. Vedlo přes 80 kol. Jenže pak se v boxech začal z přední části vozu valit kouř z totálně přehřátých brzd.

Alpine

Alpine měla ze všech vozů Hypercar nejvýraznější problémy se spolehlivostí. Odstoupení obou aut porot nemusí být velkým překvapením. To však samo o sobě neznamená, to nebylo zklamání. Dvojnásobné proto, že k závadám motorů došlo ani ne ve čtvrtině 24 hodin Le Mans.

Časy na jedno kolo vypadaly dobře, takže letošní ročník nebyl zcela bez pozitiv. Dvojí selhání na začátku závodu však naznačuje, že pokud chce Alpine za 12 měsíců patřit na přední příčky, čeká ji ještě hodně práce.

Peugeot

Pokud budeme měřit stejným metrem jako Lamborghini, Peugeot není poražený. Oba vozy dojely do cíle bez technických problémů. Jenže to pouze podtrhuje, jak nevýrazný byl výkon tohoto týmu ve třetím roce jeho působení ve FIA WEC. Nehledě na to, že se Peugeot sžívá s novým vozem 9X8 evo, skončit na 11. a 12. místě se ztrátou dvou kol je prostě málo.

Peugeot svůj výsledek označil v kontextu našlapaného pole Hypercar  za "úctyhodný výkon". Pokud za takovým pocitem skutečně stojí, pak je třeba se ptát, zda má na to, aby se utkal o vítěztsví.

Jota

Přestože Jota připravila vůz na závod, je těžké to nevidět také jako promarněnou příležitost. Vůz s číslem 12 se celý rok se pohyboval v blízkosti lídra FIA WEC, Porsche #6 Penske. Byla tu tedy velká šance, že by se mohl vyrovnat vozu, který získal pole position.

Jak řekl Will Stevens: "Nejsme tu proto, abychom skončili osmí, a celý týden jsme se v autě cítili opravdu dobře." Jenže naděje na vítězství soukromníků se rozplynuly s Ilottovou havárií – bouračkou s širšími důsledky, než jen rekonstrukce auta. To se v plné síle ukázalo v závodě.

BMW

Dvě velké bouračky, které bavorské značce zničily závod, byly pro návrat BMW do nejvyšší třídy velkou ranou. Speciál BMW M Hybrid V8 vypadal během tréninků a kvalifikace rychle, leč zároveň neohrabaně. Také to bylo jemné škrtnutí o obrubník, který měl pro Robina Frijnse velké následky. Následovalo vyjetí z trati a náraz do bariéry.

 Vanthoor byl při kolizi s Kubicovým Ferrari více méně pasažérem. K tomu však došlo v době, kdy se Vanthoor snažil dohnat ztrátu po chybě Marca Wittmanna, kníž došlo v Tertre Rouge. BMW sice získalo pódium ve třídě GT3, ale od svého Hypercar si slibovalo mnohem víc.

Foto: DPPI