Horner nebyl zdaleka sám. Rychlé výpovědi k nejistému světu formule 1 patří

Propuštění šéfa Red Bullu Christiana Hornera po 20 letech ukázalo, že ve formuli 1 nemá nikdo nic jisté.

Když byl před několika dny oficiálně potvrzen odchod Christiana Hornera z čela Red Bullu, svět formule 1 ztichl. Boss, který vedl tým ke třinácti titulům, vyhrával se Sebastianem Vettelem i Maxem Verstappenem a dokázal přežít řadu krizí, skončil po vleklé aféře, která nakonec přerostla i hranice paddocku. Jeho konec je jedním z nejpřekvapivějších v historii šéfů týmů. Zde mate další nečekané změny v čele stájí F1.

Ron Dennis - McLaren

Ayrton Senna, Ron Dennis e Mika Hakkinen, McLaren, Austrália, 1993. Via Motorsport Images. pic.twitter.com/ojIebkZ7Xa

— Demetriou Neto (@NetoDemetriou) July 11, 2025

Ron Dennis patří mezi nejslavnější šéfy týmů formule 1. Když na počátku 80. let převzal vedení McLarenu, nacházel se tým v útlumu. Pod jeho vedením se však proměnil v jedno z nejúspěšnějších uskupení historie. McLaren během Dennisovy éry získal deset jezdeckých titulů a sedm pohárů konstruktérů. Do zlaté síně formule 1 zapsal legendy jako Alain Prost, Ayrton Senna, Mika Häkkinen či Lewis Hamilton.

Vztah Dennis – McLaren se zdál být neotřesitelný. Jenže po sezoně 2012 začalo být zřejmé, že éra dominance je u konce. Výsledky stagnovaly, přestupy jezdců se nedařily a tým začal ztrácet kontakt s čelem. Do toho se zhoršil vztah mezi Dennisem a Mansourem Ojjehem, jeho dlouholetým obchodním partnerem. Po téměř třiceti letech spolupráce se ocitli na opačných stranách.

V listopadu 2016 Dennis prohrál soudní spor s ostatními akcionáři a po vypršení smlouvy v roce následujícím už nebyl obnoven jeho kontrakt. Současně se rozhodl prodat svůj podíl ve firmě, čímž definitivně uzavřel jednu z nejdelších a nejúspěšnějších kapitol v dějinách McLarenu. Po více než třiceti letech odešel muž, který z průměrného týmu vytvořil legendu.

Otmar Szafnauer - Alpine

Tým Alpine zažil v sezoně 2023 pořádně turbulentní rok, plný změn a napětí. Jednou z nejvýraznějších událostí bylo náhlé oznámení, že tým opouští jeho šéf Otmar Szafnauer. Přestože šlo o krok, který visel ve vzduchu už nějaký čas, načasování i forma jeho konce zaskočily většinu paddocku.

Szafnauer vydržel ve funkci pouhých osmnáct měsíců. Do Alpine přišel s pověstí zkušeného a stabilního lídra, kterou si vybudoval během let u Force India, později Racing Pointu. Právě tam byl považován za klíčovou postavu fungování skromného týmu, jenž pravidelně překvapoval větší hráče.

Jenže v Alpine panovala od počátku jiná atmosféra. Ambice byly obrovské, výsledky však zaostávaly. Už v úvodu sezony označil výkony týmu tehdejší generální ředitel Laurent Rossi za „amatérské“, což předznamenalo interní napětí. Rossi sám byl brzy nahrazen, ale tlak neustával.

Vše vyvrcholilo během belgického víkendu ve Spa-Francorchamps. Právě v den zahájení závodního programu Alpine oznámilo, že Otmar Szafnauer i sportovní ředitel Alan Permane tým po závodě opustí. Náhlý a ostře načasovaný krok vyvolal otázky o tom, co se v zákulisí skutečně děje.

Rozchod s člověkem, který měl přinést stabilitu a výkonnostní posun, tak dopadl bez fanfár a s pachutí nevyužité šance. Pro Alpine šlo o další důkaz toho, že vedení bez jednotné vize nemá ve formuli 1 šanci dlouhodobě uspět.

Claire Williamsová - Williams

Claire Williamsová převzala v roce 2013 funkci zástupkyně šéfky týmu ve stáji, kterou vybudoval její otec Frank. Přestože formálně zůstal šéfem on, každodenní chod týmu vedla právě Claire. Měla být tváří modernější éry Williamsu, která spojí rodinné dědictví s novými impulzy.

Zpočátku se zdálo, že má tah na branku. V úvodních letech éry hybridních motorů dokázal tým využít partnerství s Mercedesem a v sezonách 2014 a 2015 skončil v Poháru konstruktérů shodně třetí. Jezdci jako Valtteri Bottas a Felipe Massa pravidelně vozili body a Williams působil jako znovuzrozený.

Jenže nadějný vývoj se rychle zastavil. Od roku 2016 výkonnost upadala, chyběl jasný směr, nové investice i technický pokrok. V letech 2018 až 2020 končil Williams pravidelně poslední, často s velkým bodovým odstupem. Tým ztratil kontakt s konkurencí a postupně i s vlastními ambicemi.

Do toho přišla pandemie covidu a s ní další finanční zátěž. Na konci roku 2020 se rodina Williamsových rozhodla tým prodat investiční skupině Dorilton Capital. S tímto krokem zároveň po více než čtyřiceti letech skončilo rodinné vedení stáje. Williamsová ohlásila svůj odchod a uzavřela tak jednu z nejdéle trvajících a nejikoničtějších kapitol formule 1. Odchod bez slávy, ale s respektem ke jménu, které ve sportu znamenalo hodně.

Cyril Abiteboul - Renault

Cyril Abiteboul byl po většinu hybridní éry hlavní tváří týmu Renault ve formuli 1. V roli výkonného ředitele zastupoval francouzskou automobilku navenek, ale měl zároveň zásadní vliv i na vnitřní směřování stáje. V rámci značky působil dvě desetiletí a měl být tím, kdo povede návrat Renaultu mezi špičku.

Když se Renault v roce 2016 vrátil jako tovární tým, stanovil si ambiciózní cíle – pravidelné pódiové umístění, boj o vítězství a návrat k někdejší slávě. Jenže realita byla tvrdší. Výsledky přicházely pomalu, technické problémy přetrvávaly a tým dlouho marně hledal stabilitu. Na stupně vítězů se Renault pod Abiteboulem dostal až v roce 2020, kdy Daniel Ricciardo získal dvě třetí místa.

Vedení přesto doufalo, že nový začátek pod značkou Alpine přinese obrat. Pro sezonu 2021 se Renault rozhodl k rebrandingu a Abiteboul měl být tím, kdo novou éru povede. Jenže ještě před začátkem ročníku přišlo nečekané oznámení – Abiteboul končí a tým přebírají jiní.

Odchod byl náhlý a bez většího vysvětlení. Muž, který Renault v dobrém i zlém reprezentoval téměř dvacet let, zmizel z formule 1 prakticky přes noc. Později se přesunul do světa rallye, kde se stal prezidentem týmu Hyundai Motorsport. Ve světě motorsportu tak zůstal, jen v jiné roli. Ve formuli 1 po něm zůstala rozporuplná stopa – jako u někoho, kdo měl vizi, ale nedostal dost času, nebo ji nedokázal naplnit.

Monisha Kaltenbornová - Sauber

Monisha Kaltenbornová se v roce 2012 stala šéfkou týmu Sauber poté, co z vedení odešel zakladatel Peter Sauber. Do historie formule 1 se tím zapsala jako první žena v roli šéfky týmu.

Její působení bylo od začátku pod drobnohledem a zůstává spojeno především s dramatickým začátkem sezony 2015. Tehdy proti Sauberu zahájil právní bitvu nizozemský jezdec Giedo van der Garde, který tvrdil, že tým porušil platnou smlouvu. Soudní pře se stala ostudnou záležitostí přímo během Grand Prix Austrálie, ale Kaltenbornová nakonec zvládla situaci ustát a v témže roce dovedla tým k nejlepšímu výsledku své éry – osmé místo v Poháru konstruktérů a 36 bodů.

V dalších sezonách už ale tým na úspěch nenavázal. Technický i finanční propad byl zřetelný, Sauber se začal propadat ke dnu a ztrácel kontakt s konkurencí. Přesto Kaltenbornová v roli zůstávala – až do roku 2017.

Krátce před Velkou cenou Ázerbájdžánu tehdy tým oznámil, že Kaltenbornová okamžitě končí. Oficiálním důvodem byly „odlišné představy o budoucím směřování společnosti“, což v překladu znamenalo ztrátu důvěry nového vlastníka.

Její odchod byl náhlý a bez jakékoli přípravy. Tým přišel o jednu z nejdéle sloužících postav své moderní historie. Kaltenbornová ve formuli 1 otevřela cestu ženám do nejvyšších manažerských pozic, ale zároveň čelila mimořádně náročným okolnostem, včetně soudních sporů a boje o samotné přežití týmu.

Foto: Red Bull Content Pool