Škoda udělala vždy vše, co jsem si přál, vzpomíná John Haugland. Norové podle něj mají raději formule než rallye

Vzpomínky na starty s vozy Škoda, porovnání současného a dřívějšího rallyeového závodění, letošní sezona WRC i zájem Norů o formule. To vše jsme v našem exkluzivním rozhovoru rozebrali s Johnem Hauglandem, rallyeovou legendou značky Škoda.

Setkáváme se v Letenském Zámečku v Praze. V minulosti jste závodil se Škodou a spolupracoval s českými lidmi, takže jste tu již poněkolikáté. Předpokládám tedy, že se sem rád vracíte...

Ano. Mám rád Českou republiku i Prahu. Je navíc hezké setkat se se starými kamarády. Mám to tu rád.

Říkáte, že máte rád Prahu. Máte tu tedy například i nějaká oblíbená místa?

Mám rád Karlův most nebo třeba také Staré Město. Je to tu hezké.

Jak už jsme říkali, v minulosti jste závodil zejména s vozy Škoda. Na řadu úspěchů jste dosáhl s vozem Škoda 130 RS. V minulosti jste uvedl, že jízdu s tímto autem jste si užíval více než s Lancií Stratos nebo s Porsche 911...

Pro mě osobně to tak opravdu bylo. Bylo to ale hodně způsobeno tím, že se Škodou 130 RS jsem toho najel opravdu hodně. Závodil jsem s ní totiž řadu let a za tu dobu se tak stala mojí součástí. Když řídíte závodní auto, je cílem sžít se s ním natolik, aby se stalo vaší součástí. To se mi podařilo. Ve Škodě 130 RS jsem se cítil, jako bych byl jejím pánem. Mohl jsem si s ní dělat, co jsem chtěl. Do takové situace jsem se dostal díky tomu, že jsem s tímto autem jezdil mnoho let.

Když některé rallyeové vozy jenom testujete nebo s nimi závodíte jenom občas, tak se zkrátka nestanou vaší součástí. Porsche 911 i Lancia Stratos byla skvělá auta, já ale s nimi nezávodil tolik jako se Škodou 130 RS. Proto jsem si to užíval nejvíce s ní.

John Haugland - Robert Saunders
26º Lombard RAC Rally 1977. Skoda 130 RS. Clasificado 23º.… https://t.co/YqqQPpApNK pic.twitter.com/eHxGTctclb

— Ramon Canals (@RCanalsBalil) September 25, 2016

V minulosti jste také řekl, že starší rallyeové vozy byly na řízení mnohem fyzicky náročnější než moderní rallyeová auta. Můžeme tedy z toho vyvodit i to, že jízda s moderním rallyeovým autem by vás nebavila tak jako se starším vozem?

To bych neřekl. I moderní auto už jsem si mohl vyzkoušet a moc jsem si to užil. Je to skvělé svezení, na řízení je to ale snazší. Tato auta totiž mají posilovač řízení. Jsou velmi lehká a přesná, když zatáčíte volantem, v podstatě přitom vůbec nemusíte měnit pozici rukou. Také mají sekvenční převodovku a pro jejich řízení tak potřebujete jenom dva pedály. Je to jenom brzda a plyn, žádná spojka. S moderními auty je to krásné. Můžete je také lépe nastavit. Můžete upravit zavěšení, vyvážení a zkrátka se postarat o to, aby auto dělalo, co od něj potřebujete.

Když jsem jezdil se Škodou 130 RS, tak to na asfaltu také bylo skvělé. Bylo hodně stabilní. Když jsme s ní ale vyrazili na šotolinu nebo na sníh, tak to tak jednoduché nebylo. V tu chvíli se auto proměnilo ve zbraň. Museli jste auto krotit, do toho řadit a přitom pokaždé používat spojku. V autě byly tři pedály. Spojka, brzda a plyn. Měli jste ale jenom dvě nohy. Museli jste tedy pracovat nohama a fyzicky to bylo mnohem náročnější.

Uvedu jeden příklad. Kdysi jsem od Škody a Motokovu dostal jako dárek vůz 130 RS, který mám doma a je ve velmi dobrém stavu. Před několika lety se s ním se mnou svezl Andreas Mikkelsen. Odjeli jsme tři kilometry na šotolině. Já jsem řídil, Andreas seděl vedle, pozoroval mě a říká "Pane Bože, tolik práce" (směje se - pozn. red.). V dřívějších dobách jste tedy museli v autě mnohem více makat. Současná auta jsou ale mnohem rychlejší a všechno se tím pádem odehrává ve větší rychlosti. Je tedy důležité, aby vám fungovala hlava.

Zmínil jste Andrease Mikkelsena. Toho v současnosti můžeme vídat zejména s vozem Škoda Fabia v kategorii WRC 2. V minulosti ale patřil ke špičce nejvyšší kategorie WRC. Tři soutěže vyhrál a třikrát dokonce obsadil bronzovou příčku v konečném pořadí. Je tedy podle vás škoda, že už nejezdí v nejvyšší kategorii?

Ano, ale rozhodující jsou výsledky. Čím lepší auto máte, tím lépe musíte jezdit. Když ale v roce 2019 jezdil za Hyundai, tak to s jeho výsledky začalo jít z kopce. Určitě to ale je skvělý jezdec.

Myslíte si tedy, že by si zasloužil v nejvyšší kategorii druhou šanci? S vozem Škoda Fabia patří ke špičce, v roce 2021 se stal mistrem Evropy i šampionem WRC 2, loni bral ve WRC 2 stříbro...

Ano, doufám v to.

John Haugland/Jan-Olof Bohlin, 1981 Jänner Rallye, Group 2 Škoda 130 RS. Finished 2nd. pic.twitter.com/cyCgD0Twtj

— Rainer Nyberg (@RainerNyberg1) July 24, 2015

Norsko sice patří mezi rallyeové velmoce, Andreas Mikkelsen byl ale v roce 2019 posledním stálým jezdcem z této země v nejvyšší kategorii WRC. Proč myslíte, že tomu tak je? Je podle vás například něco špatně s podporou norských rallyeových jezdců?

Velkou inspirací byl pro všechny Petter Solberg. Ten patřil v rallyeovém mistrovství světa ke špičce a v roce 2003 se dokonce stal mistrem světa. Byl inspirací i pro Andrease Mikkelsena s Madsem Ostbergem, kteří se později také dostali do mistrovství světa. Od té doby, co tito dva z mistrovství světa odešli, jsme už zkrátka nikoho dalšího neměli.

Petter Solberg hodně tvrdě pracoval. Stal se přitažlivým pro sponzory a dokázal svému závodění dát ekonomiku. U Andrease Mikkelsena a Madse Ostberga to bylo tak, že měli za sebou bohaté otce. Potřebujeme tedy někoho, kdo je nejen rychlý, ale kdo dokáže také sehnat finance.

Vidíte momentálně v Norsku nějaký mladý talent, který by podle vás mohl mít v budoucnu potenciál závodit ve WRC?

V tuto chvíli ne. Máme ale v Norsku jeden takový nápad. Pokud si vzpomínáte, Andreas Mikkelsen vzešel ze Subaru Cupu. Tento pohár jsme v Norsku vytvořili proto, že jsme měli mnoho dobrých závodníků a potřebovali jsme určit, který z nich je nejlepší. Udělali jsme proto tento pohár, kde všichni měli k dispozici stejné auto. A nejlépe z toho vyšel Andreas.

Takže plánujete založit nový pohár, který se něčemu takovému bude podobat?

Ano. Momentálně plánujeme a přemýšlíme, jestli by bylo možné něco takového udělat.

#SkodaMotorsport - Legendary rally driver John Haugland visited #Skoda Museum in Mlada Boleslav. Being successful at the wheel of a Skoda 130 RS in the 1980s, the Norwegian is featured in the special exhibition „120 Years of SKODA Motorsport“.
More: https://t.co/aHGeSbS1tZ pic.twitter.com/Rzxh7HrvcK

— Škoda Motorsport (@MotorsportSkoda) October 28, 2021

Váš život je sice spojený s rallye, jste ale také fanouškem formule 1. Je to tak?

Ano.

Norsko nemělo nikdy závodníka formule 1. Nyní ale v juniorských sériích působí Dennis Hauger. V roce 2021 se stal šampionem FIA F3 a nyní druhým rokem působí ve formuli 2, kde už vyhrál tři závody. Řekl byste, že se díky němu zvedl v Norsku zájem o formulové závodění?

Hodně se zvedl. Nyní je opravdu veliký. Formuli 1  i formuli 2 nyní sleduje v televizi spousta lidí. Doufám, že se Dennisovi jednou podaří dostat až do F1. Je juniorem Red Bullu. Uvidíme, kam až to dotáhne. Zas tak dobře se mu sice letos zatím nedaří, už ale dokázal vyhrát.

Říkáte, že zájem o formulové závodění v Norsku hodně vzrostl. Řekl byste, že už je na stejné úrovni jako zájem o o rallye?

Formule 1 zajímá Nory více než rallye. Má totiž lepší televizní pokrytí. A také samozřejmě máme ve F2 Dennise, což tomu také pomáhá.

Když už mluvíme o závodnických talentech, co si myslíte o Eriku Caisovi? Ten momentálně závodí s vozem Škoda Fabia RS Rally2 ve WRC 2 a v současnosti je největší českou rallyeovou nadějí...

Já ho vlastně neznám, zas tolik ho nesleduji. Zaregistroval jsem ale, že zajel nějaké dobré výsledky a řekl jsem si "ok, toto je asi nějaký nový český talent". Přeji mu to. Moc ho ale neznám.

Co vůbec říkáte na dosavadní průběh letošní sezony WRC? Úřadující šampion Kalle Rovanperä měl sice trochu pomalejší vstup do sezony, v Portugalsku ale zvítězil a nyní vede šampionát s náskokem 17 bodů. Myslíte si, že letos titul obhájí, nebo máte jiného favorita?

Myslím si, že bude šampionem zase on. Je to velmi dobrý jezdec.

Co se vám na něm líbí nejvíce?

Je to velmi dobrý jezdec. Odvádí dobrou práci, je klidný, přátelský a používá hlavu. Líbí se mi jeho osobnost.

V některých podnicích jsme letos mohli vidět i Sébastiena Ogiera. Dvakrát se mu dokonce podařilo zvítězit. Nemyslíte si tedy, že skončil příliš brzy? Možná mohl překonat i rekordy Sébastiena Loeba...

Ano. Ve WRC ale závodil mnoho let a jeho chuť k závodění už možná není tak velká. Je to ale logické. Řekl si "dobře, stále sice můžu vyhrávat, možná bych ale mohl zkusit i nějaký jiný motorsport a zjistit, jestli budu dobrý i v něm". Možná mu také vadilo, že příliš cestoval, možná ani jeho manželka s tím nebyla příliš spokojená.

Vyzkoušel si jinou disciplínu. S LMP2 závodil v Le Mans. Nebylo to ale tak, že by skočil do auta a hned vítězil. Potřebovalo to čas. A já si myslím, že na něco takového nebyl zvyklý. Byl zvyklý vyhrávat a najednou se to nedělo. Proto se vrátil do rallye, kde stále může vítězit. Jeho nadšení a zájem už ale možná není takový.

Na závěr našeho rozhovoru se vraťme k vám. Většinu své kariéry jste strávil se značkou Škoda. Byly ale i nějaké chvíle, kdy jste vážně uvažoval o tom, že byste českou značku natrvalo opustil?

V 70. letech jsem odjel dvě soutěže s jinou značkou než Škoda. Nejprve v roce 1978 s Triumphem a poté v roce 1979 s Datsunem. Ani v jednom případě jsem se ale necítil jako doma. Bylo to sice dobré, ale ve Škodě jsem znal všechny. Kromě toho jsem znal auto a jakmile jsem něco chtěl, tak jsem to dostal. Když jsem chtěl na autě něco změnit, tak to bez diskuze udělali. U Triumphu i u Datsunu ale měli také jiné jezdce, kteří tam závodili delší dobu než já. Tím pádem jim dávali v tomto směru přednost.

Výsledky sice byly dobré, nebylo to ale takové, jaké jsem očekával. Když jsem se pak mohl vrátit do Motokovu a ke Škodě, tak jsem byl rád.

@MotorsportSkoda John Haugland Monte 87 pic.twitter.com/52Kq6fTv1V

— Mark Lowe (@lowe_l1) January 20, 2017

Škoda pro vás zkrátka byla něco jako druhá rodina...

Přesně tak. Když jsem se tam v roce 1979 vrátil, tak to bylo mé nejlepší období. Rok 1979 byl mou nejlepší sezonou, ve které jsem dosáhl svých nejlepších výsledků. Byl jsem tehdy nejšťastnější a právě tehdy jsem si závodění užíval nejvíce. Znal jsem tým, auto, všechny lidi. Od té doby už jsem neměl ambice zkoušet nějaká jiná auta.

Foto: Zlatý volant