Jeden test, dvě verze příběhu. Zatímco tovární tým Ducati mlží a drží se vágních vyjádření, sesterská stáj VR46 otevřeně přiznala, že Bagnaia během testu usedl na motocykl GP24 Franca Morbidelliho.
Rozpor ve výpovědích odstartoval Uccio Salucci, blízký spolupracovník Valentina Rossiho a šéf VR46, když v pátek potvrdil, že Bagnaia skutečně testoval loňský model Desmosedici. „Ducati nás o to požádala, tak jsme Peccovi trochu pomohli. Vyzkoušel si Morbidelliho motorku, ale už v pondělí byla zpátky u nás v boxu,“ řekl Salucci.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Manažer továrního týmu Davide Tardozzi se nechal slyšet, že ho podobná vyjádření překvapila: „Prohlášení Uccia mě velmi překvapilo. Každý jezdec má možnost využít různé komponenty, které jsou k dispozici, a poskládat si motocykl podle svých potřeb. Důležité věci, jako motor a podvozek, zůstávají stejné.“
Továrna tak nadále trvá na tom, že mezi GP24 a GP25 nejsou zásadní rozdíly, a Bagnaia měl jen možnost kombinovat různé díly. Jenže týmový manažer VR46 Pablo Nieto nabídl úplně jiný pohled: „Podvozek, kyvná vidlice, elektronika, kapotáž – všechno je jiné. Motory jsou sice podobné, ale nejsou identické. Možná to na první pohled nevypadá, ale rozdíly tam jsou.“
Právě v Misanu hledal Bagnaia řešení problémů, které ho provázely většinu sezony. Nedostatek jistoty v přední části motocyklu podkopával jeho sebedůvěru, a tak se rozhodl vyzkoušet stroj, na kterém se loni dařilo. Zda právě tento krok stál za jeho dominantním víkendem v Motegi, kde získal pole position, sprint i hlavní závod, zůstává otázkou. Generální ředitel Ducati Gigi Dall’Igna se k celé věci vyjádřil stručně: „Důležité je, že Pecco byl rychlý a vyhrál. Na detailech nezáleží.“
Oficiálně potvrzeno není nic – kromě faktu, že Bagnaia po testu ožil a ukázal šampionovi odpovídající formu. A i když Ducati tvrdí, že GP24 a GP25 jsou téměř totožné, VR46 upozorňuje na detaily, které mohou hrát zásadní roli. V zákulisí tak nadále visí otazník: byl návrat k vítězné formě dílem Bagnaiovy adaptace, nebo mu k tomu pomohlo právě „tajemství“ z Misana?
Co je jisté – tahle epizoda jen potvrdila, jak křehká může být rovnováha mezi oficiálními prohlášeními a realitou na trati. A také to, že Ducati, byť jednotná navenek, rozhodně nemluví vždy jedním hlasem.
Foto: Ducati MotoGP
Motoristická novinářka se specializací na okruhové a vytrvalostní závody. Zaměřuje se na dění v mezinárodních a evropských šampionátech, jako jsou FIA WEC, GT World Challenge Europe, GT Cup Series, a věnuje pozornost také MotoGP a Formuli 1.