Proklaté Spa-Fracorchamps i krvavé nepokoje, Velké ceny formule 1 nerušil jen covid

Čerstvě zrušená Velká cena Emilie Romagny, není zdaleka prvním závodem dějin formule 1, který byl zrušen krátce před plánovaným termínem.

To, že z kalendáře formule 1 zmizí s dostatečným odstupem před jeho konáním nějaký závod, který v něm původně byl, není nic nového. Stačí jen příklad Velké ceny Číny, která takto naposledy vypadla z MS letos. Velkou paseku s programem seriálu udělal i covid, ale i to, se nyní děje na severovýchodě Itálie, má své historické paralely. Důvody, že se ta která Grand Prix nejela, jsou rozmanité.

VC Belgie 2021

Legendární okruh ve Spa-Francorchamps má bohatou historii plnou bezpečnostních problémů a sporů. Velká cena Belgie 2021 byla poznamenána tříhodinovým čekáním a silným deštěm, než vozy F1 konečně vyjely na trať. Start závodu se kvůli prudkému lijáku odehrál za safety car. Místo očekávaného akčního závodu na 44 kol však fanoušci zůstali zklamaní, protože se dočkali pouze dvoukolové přehlídky kroužících formulí, než závod ukončila červená vlajka. Organizátoři závodu se rozhodli udělit jezdcům a týmům poloviční počet bodů, což vedlo k další kritice a bouřlivým reakcím diváků, kteří si zaplatili za plnohodnotný závod.

Kontroverze vyvolaly už nebezpečné podmínky během kvalifikace. Lando Norris boural v Eau Rouge havaroval se svým McLarenem v děsivé rychlosti přes 170 km/h. Tento incident spolu s žádostí Sebastiana Vettela o vyvěšení červené vlajky vyvolal obavy o bezpečnost jezdců. Po závodě se oprávněně zvedla vlna nevole kvůli zacházení s fanoušky, kterým nebyly navzdory omezenému dění na trati vráceny peníze za vstupenky. Kromě toho bylo ostře kritizováno rozhodnutí o udělení polovičních bodů a posunutí času startu. Vzhledem k plánovanému návratu Velké ceny Belgie v následujícím roce se zvýšil tlak na organizátory, aby po debaklu z předchozího ročníku zajistili fanouškům uspokojivější zážitek.

VC Austrálie 2020

Z covidového rušení si připomeňme jen to první, V Melbourne se totiž vyřazení australské Grand Prix z kalendáře vyhlásilo až těsně před prvním pátečním tréninkem. Signálem k němu byla pozitivní test v garáži McLarenu a několik dalších lidí v pedoku, kteří se sami izolovali s příznaky koronaviru. Zpráva přišla pozdě večer ve čtvrtek před tréninkem a byla svolána schůzka všech týmů, která se protáhla až do ranních hodin. Po skončení zasedání se očekávalo oznámení ze strany F1, ale žádné nepřišlo, přestože se několikrát objevily spolehlivé informace, že závod bude zrušen. Rozhodující slovo přišlo ale až ve chvíli, kdy se před branami okruhu v Melbourne hromadily tisícovky diváků.

???? ????????— Chase Carey & The Ditherers, deliver their first acapella performance to an underwhelmed audience in Melbourne. #F1 pic.twitter.com/zDsGx5i3uf

— Late Brakers (@LateBrakers) March 17, 2020

VC Bahrajnu 2011

Sport a politika jsou často považovány za neslučitelné, ale v případě Bahrajnu se tyto dvě oblasti propletly díky zapojení vlády do pořádání tamní Velké ceny. Závod, který měl 13. března zahájit sezonu formule 1, čelil významné překážce. V rámci tzv. arabského jara, vlny povstání v severní Africe a na Blízkém východě, vypukly protivládní protesty. Ty měly za následek oběti na životech a objevily se zprávy o tom, že zdravotníkům byl odepřen přístup ke zraněným. Nabeel Rajab, místopředseda Bahrajnského centra pro lidská práva, zdůraznil, že protestující chtěli využít mezinárodní pozornosti, kterou jim přinesla Grand Prix F1.

Po týdnu nepokojů a obvyklé nerozhodnosti v kruzích formule 1 bahrajnský korunní princ Salmán bin Hamad Chalífa neochotně oznámil zrušení závodu. Jednalo se o přeložení podniku na pozdější období, ale kvůli přeplněnému kalendáři a neochotě týmů se seriál do Bahrajnu vrátil až v následujícím roce. Nicméně i tento závod se potýkal s řadou problémů a komplikací.

VC Belgie 1985

Podnik plánovaný ve Spa-Francorchamps na začátek června 1985 měla jedinečný osud. Jde o jediný závod šampionátu, který byl kompletně zrušen až po začátku víkendu. Závod byl původně označen jako odložený, ale nakonec byl přeložen na několik měsíců později. Po příjezdu do Belgie byly týmy informovány o novém povrchu trati, který měl zajistit lepší přilnavost za mokra, které je v této oblasti běžné. Nebylo však zveřejněno, že nový povrch byl dokončen pouhých 14 dní před plánovaným začátkem tréninků.

Během pátečních jízd se některé úseky trati začaly rozpadat, ale jezdci dokázali nejhorší místa objet. Skutečné problémy nastaly po nočních opravách, protože sobotní ranní trénink byl náhle zastaven a vozy kroužily o zhruba 25 sekund pomaleji než předchozí den. Dodavatelé obnovili povrch nejen na problematických místech, ale také v zatáčkách, kde to nebyla potřeba. Nezbyl tak dostatek času na to, aby nový asfalt řádně ztvrdl. Po dlouhých úvahách Mezinárodní federace automobilového sportu (FISA) v sobotu večer závod oficiálně zrušila. Pořadatelům hrozily sankce a závod se nakonec místo toho konal v září.

VC Belgie 1969

Na konci 60. let usilovala Asociace jezdců Grand Prix (GPDA) v čele s Jackie Stewartem o zlepšení bezpečnosti závodu. Navzdory jejich požadavkům však k žádným změnám nedošlo. GPDA, nespokojená s nedostatečným pokrokem, zaujala rázný postoj a stáhla účast jezdců, což vedlo ke zrušení závodu. Toto rozhodnutí se nelíbilo Dennisi Jenksovi, který v Motor Sportu vyjádřil svou nespokojenost a sarkasticky navrhl, aby se jezdci raději věnovali pletení.

VC Belgie a Nizozemska 1957

Ve formuli 1, stejně jako všude jinde, všechno souvisí se vším. Zde byla příčinou problémů suezská krize. Ta přinesla příděly benzinu a ekonomické potíže. Proto organizátoři z belgického Spa-Francorchamps a nizozemského Zandvoortu požádali týmy, aby přijaly nižší startovné. Stáje tohoto požadavku nedbaly a oba závody byly uprostřed všeobecných hádek zrušeny. Přesto měl tento problém i světlou stránku. Řídící orgán F1 se podíval na svůj tehdejší pouze tenký šestidílný kalendář (nepočítaje anomálii jménem Indianapolis 500) a aby ho doplnil, hledal ochotné nové hostitele. Jednoho našla v Pescaře, kde místní obyvatelé chtěli obnovit tradice.

Jadranské město v Itálii hostilo závody už v roce 1924 a jeho okruh, vinoucí se horami a vesnicemi vedle města, měl i tehdy atmosféru dávných časů. "Celé je to čistý a nefalšovaný ROAD RACING," nadchl se Denis Jenkinson pro Motor Sport. Bylo to poprvé, co se v kalendáři šampionátu objevily dva závody v jedné zemi, a navíc 16kilometrová Pescara navždy připravila Nordschleife o pozici nejdelšího okruhu šampionátu.

Foto: Pirelli a Ford