Co čekat od plug-in hybridu a pro koho má opravdu smysl

Elektřina na denní ježdění, benzín na víkend – tak funguje plug-in hybrid.

Plug-in hybridy kombinují spalovací motor a elektromotor s větší baterií, kterou lze dobíjet ze sítě. V praxi to znamená, že na kratší trasy můžete jezdit čistě na elektřinu, zatímco na delších cestách se auto chová jako klasický hybrid. Díky tomu nemusíte řešit, kde během jízdy nabíjet – a přesto můžete denně jezdit bez kapky benzínu.

V městském provozu zvládne plug-in hybrid ujet na elektřinu i 100 kilometrů, mimo město obvykle 70 až 80. Když se baterie vybije, auto přejde automaticky do hybridního režimu a dál funguje bez nutnosti okamžitého nabíjení. Energii si navíc částečně doplňuje rekuperací při brzdění.

Dojezd v elektrickém režimu ovlivňuje styl jízdy, počasí, převýšení i velikost kol. Rychlé rozjezdy, prudké brzdění, extrémní teploty nebo kopce spotřebu zvyšují. Čím plynuleji jedete a čím menší kola máte, tím lépe pro spotřebu.

Přestože plug-in hybrid nemusíte nutně nabíjet, bez toho ztrácí smysl. Pravidelné nabíjení – ideálně doma z wallboxu – zajišťuje maximální efektivitu. Využití běžné zásuvky možné je, ale kvůli delší době nabíjení a nižší bezpečnosti se doporučuje profesionální instalace wallboxu.

Na veřejných AC stanicích nabíjet můžete, ale plug-in hybridy neumějí využít rychlé DC nabíječky. V praxi to nevadí – většina lidí si auto dobíjí doma přes noc. Plné nabití trvá 4 hodiny, s rychlejším wallboxem zhruba dvě a půl.

Pro běžného uživatele má plug-in největší smysl při každodenním dojíždění do práce, kde stačí nabíjet doma nebo v zaměstnání a jezdit jen na elektřinu. Na víkendové delší trasy pak vůz přepne do hybridního režimu, bez omezení dojezdu. Díky přepínačům režimů si navíc můžete určit, zda má auto jet výhradně na elektřinu, nebo energii šetřit na později – třeba při vjezdu do města.

Některé modely už umí tzv. geofencing – tedy přizpůsobit jízdu podle trasy v navigaci. Auto se chová jinak na dálnici, jinak ve městě a samo přepíná režimy, aby optimalizovalo využití baterie. Když se blížíte do bezemisní zóny, přepne se do elektrického režimu. V Česku se to zatím příliš neuplatní, ale v zahraničí ano.

Toyota Prius nové generace má navíc střešní solární panely. Za slunečného dne tak vůz dokáže vyrobit energii až na 8 kilometrů jízdy zdarma – ročně to dělá přes 1000 kilometrů čistě na slunce.

Plug-in hybrid je těžší než běžný hybrid – kvůli větší baterii asi o 150 kilogramů. Spotřeba se tím mírně zvýší, ale rozdíl je minimální. Například hybridní Toyota RAV4 má průměr kolem 6 litrů, plug-in verze zhruba o litr víc. Pokud ale pravidelně nabíjíte, může být výsledná spotřeba výrazně nižší.

Kromě provozních výhod přinášejí plug-in hybridy i finanční benefity. Týkají se například nižší daně z příjmu při využití vozu k podnikání nebo možností parkování zdarma. Například v aplikaci MyToyota lze také plánovat nabíjení v levnějším nočním tarifu nebo si před jízdou nastavit vyhřátý interiér.

Plug-in hybridy nejsou řešením pro každého. Ale pro řidiče, kteří chtějí jezdit levněji, tiše a ekologičtěji, aniž by byli omezeni dojezdem nebo závislostí na síti, dávají smysl.

Foto: Toyota