BMW zkouší vodík bez velkých slov, realita je zatím složitější

BMW představilo novou vodíkovou nádrž pro model iX5. Technologie vypadá zajímavě, ale otázky kolem smyslu i budoucnosti zůstávají.

BMW znovu ukazuje, že se vodíkového pohonu aut nechce vzdát. Nejnovější vývoj kolem modelu iX5 Hydrogen není jen další laboratorní experiment, ale snaha posunout technologii blíž reálnému provozu. Tentokrát jde především o samotné srdce celého systému – nádrže, které mají vyřešit jeden z dlouhodobých problémů vodíkových aut.

Zásadní změna spočívá v tom, jak je vodík ve voze uložený. BMW opouští klasické řešení s oddělenými nádržemi a přichází s takzvaným „plochým“ systémem. Ten tvoří několik vzájemně propojených tlakových nádrží uložených v jednom celku. Výsledek? Lepší využití prostoru a snaha dostat vodíkový pohon do auta bez kompromisů, které doteď tuto technologii brzdily.

„Náš nový koncept ukládání umožňuje integrovat vodíkový pohon do X5 tak, aby šetřil místo,“ popsal člen vedení BMW Joachim Post. A přidal i přirovnání, které dobře vystihuje, o co se automobilka snaží: „Představte si to jako instalační Tetris. Každý zákazník dostane pohon, který mu vyhovuje, a skutečné BMW X5 bez kompromisů.“ 

Právě prostor byl dosud jedním z hlavních problémů vodíku. Nádrže zabíraly místo, omezovaly interiér a komplikovaly konstrukci auta. Nové řešení má podle BMW tyto limity výrazně zmírnit. Nádrže jsou integrovány do struktury vozu a chráněny jeho konstrukcí, což má zároveň zvýšit bezpečnost. 

Z technického hlediska to dává smysl. Systém dokáže pojmout zhruba sedm kilogramů vodíku a jeho doplnění trvá jen pár minut. To je stále hlavní argument pro vodík – rychlost tankování, kterou elektromobily zatím nedokážou nabídnout. 

Jenže právě tady končí část příběhu, kterou by BMW nejraději zdůrazňovalo. Realita je složitější. Vodík sice nabízí dlouhý dojezd a rychlé doplnění, ale naráží na problém, který žádná nová nádrž nevyřeší – infrastrukturu a ekonomiku.

BMW se snaží hrát na více stran. Nová generace X5 má zvládnout několik typů pohonu – od spalovacích motorů přes hybridy až po čistě elektrické verze a právě vodík. Automobilka tomu říká „technologická otevřenost“. V praxi to ale znamená jediné: sama si není jistá, která cesta bude fungovat.

Vodík je v tomto směru spíš sázkou na budoucnost než současností. Automobilka počítá s tím, že první sériové nasazení přijde až kolem roku 2028.  Do té doby se může změnit prakticky všechno – od cen energií až po politická rozhodnutí.

Zásadní problém je totiž mimo samotné auto. Vodíkové stanice jsou stále vzácné a výroba „zeleného“ vodíku drahá. Bez toho nedává technologie smysl ve větším měřítku. A právě to je důvod, proč většina automobilek vsadila spíš na baterie.

BMW jde proti proudu. Spolupracuje s Toyotou a investuje do vývoje, i když trh zatím jasně ukazuje jiným směrem. Není to ale jen o technologii. Je to i strategická hra. Pokud by se vodík skutečně prosadil, BMW by bylo připravené.

Z pohledu řidiče je přitom vodík lákavý. Auto funguje jako elektromobil, jen místo baterie využívá palivový článek. Výsledkem je tichý provoz a nulové lokální emise. Papírově ideální kombinace. Problém je, že zatím zůstává hlavně na papíře.

BMW se snaží ukázat, že vodík nemusí znamenat kompromisy. Nová konstrukce nádrží má být důkazem, že technologie může fungovat i v běžném SUV bez zásadních omezení. Jenže otázka nezní, jestli to jde technicky. Otázka zní, jestli to dává smysl ekonomicky. A na tu zatím odpověď nepřichází.

Nový iX5 Hydrogen tak není revoluce, jak by se mohlo zdát. Je to spíš další krok ve vývoji technologie, která pořád čeká na svůj moment. BMW ukazuje, že problém auta samotného postupně mizí. Ten skutečný problém ale leží někde úplně jinde.

Foto: BMW