Obrazem: Legenda zrozená pro DTM. Mercedes 190 E Evolution II je stále hodný obdivu

Mercedes 190 E Evolution II vznikl kvůli homologaci pro DTM. Dnes jde o vzácný youngtimer, který si drží kultovní status.

Na první pohled působí jako přehnaný experiment. Obří křídlo, rozšířené blatníky a agresivní postoj, který nemá s běžným sedanem nic společného. Jenže Mercedes 190 E 2.5-16 Evolution II nevznikl proto, aby vypadal. Vznikl proto, aby vyhrával.

Na začátku 90. let šlo o jeden z nejradikálnějších silničních vozů své doby. Mercedes ho postavil kvůli homologaci pro šampionát DTM. Pravidla byla jasná – vyrobit minimálně 500 kusů pro homologaci. Německá značka jich nakonec připravila 502, aby měla jistotu, že všechno projde bez problémů. Dnes je z EVO II sběratelský klenot. Tehdy to ale byl především pracovní nástroj pro závody. A fungoval. V roce 1992 s ním Klaus Ludwig vyhrál titul v DTM a potvrdil, že tohle auto není jen designová extravagance.

Pod kapotou pracoval čtyřválec o objemu 2,5 litru, který dával 235 koní. Maximum výkonu přicházelo ve vysokých otáčkách, přesně podle tehdejší závodní filozofie. Na stovku nepatřil mezi nejrychlejší, ale ve vysokých rychlostech byl doma. Maximálka se pohybovala kolem 250 km/h. Závodní původ byl patrný na každém kroku. Motor měl jinou konstrukci než běžné verze a vycházel přímo z techniky DTM. V závodním provedení se výkon posouval ještě dál, až k hranici 370 koní.

Největší pozornost ale vždycky budila karoserie. Zadní křídlo působilo na silniční auto až absurdně velké. Nebylo tam ale pro efekt. Dalo se nastavovat a mělo reálný vliv na chování vozu ve vysokých rychlostech. Stejně tak zakrytí části zadního okna nebo výrazně rozšířené blatníky měly jasný aerodynamický účel.

Výraznou roli hrála i kola. Sedmnáctipalcové ráfky s širokými pneumatikami vyplňovaly podběhy na maximum. Tehdejší šéfdesignér značky Bruno Sacco k nim poznamenal: „Připomínají mi římský válečný vůz.“ Právě odtud vznikla přezdívka „bojová kola“.

EVO II ale nebylo jen o vzhledu a výkonu. Mercedes si dal záležet i na detailech. Sportovní sedadla držela tělo v zatáčkách, interiér kombinoval funkčnost a tehdejší luxus. Nechyběla klimatizace, rádio ani ABS, což nebylo na začátku 90. let samozřejmostí. Zajímavostí je i cenovka. Zatímco běžný model 190 E vyšel na zhruba 38 tisíc marek, EVO II stálo kolem 120 tisíc. Bylo tedy víc než třikrát dražší. Už tehdy šlo o auto pro úzkou skupinu zákazníků.

Dnes se tenhle extrém vrací jako připomínka doby, kdy automobilky stavěly silniční auta přímo podle závodních potřeb. Bez kompromisů, bez ohledu na praktičnost. EVO II není jen legendární Mercedes. Je to kus motorsportové historie, který se náhodou dostal i na silnici.

Foto: Mercedes-Benz