Motorky bez zbytečného plastu. Honda sází na recyklaci i materiál z kukuřice

Honda začala u svých motocyklů postupně nahrazovat klasické plasty materiály z obnovitelných zdrojů i recyklátů. Zkouší nové postupy, zmenšuje ekologickou stopu a několik modelů už má díly z materiálu Durabio.

Plasty jsou součástí každé motorky, ale Honda se v posledních letech snaží, aby jich nepoužívala víc, než je nutné. Místo úplného nahrazení benzinu elektrickými bateriemi se tady zatím řeší jiná věc – z čeho se vlastně jednotlivé části motorek vyrábějí. A právě tohle vedení značky systematicky posouvá, hlavně u strojů prodávaných v Evropě.  

Jedním z nových materiálů je Durabio. Vzniká z kukuřičného škrobu a pšenice, tedy bez použití ropy. Po chemické úpravě vznikne plast, který je tvrdý, odolný proti poškrábání a navíc dobře drží barvu i průhlednost. Díky tomu se dá použít i tam, kde se běžně dřív muselo lakovat — třeba u plexi štítů, kapot nebo krytů. Lakovna tak může zůstat stranou a z výroby zmizí celý jeden krok, který běžně zatěžuje životní prostředí.

Honda poprvé Durabio nasadila u Afriky Twin v roce 2024, kdy z něj vznikl první sériový motocyklový plexi štít vyrobený z bioplastu. Postupně následovaly další modely – X-ADV, Forza 750, NT1100 nebo NC750X. U některých z nich má materiál i barvu a nahrazuje lakované díly. Nejnovějším přírůstkem je cestovní model CB1000GT, kde je z Durabia vyrobený kompletní štít.  

Vedle toho Honda pracuje s recykláty. Používá například přepracované plastové zbytky z výroby aut nebo recyklované polypropylenové díly z automotive průmyslu. Ty se nadrtí, zpracují a opět vrátí do výroby. Některé skútry a cestovní motorky už mají desítky drobných prvků vyrobených právě z takto znovu použitého plastu.

Recyklované automobilové nárazníky se dnes u značky využívají hlavně na skryté části motorek, například v prostoru úložných přihrádek nebo pod sedlem. U modelů Forza 750, X-ADV či NC750X tak není poznat žádný rozdíl, ale ve výsledku se ušetří část suroviny, která by jinak musela být nově vyrobená.

Honda to popisuje jako krok k cirkulárnímu přístupu. Místo jednorázového cyklu výroby chce postupně zavést systém, v němž budou materiály putovat tam a zpět, z nových dílů do recyklace a zase zpět do výroby. Cílem je do roku 2050 co nejvíc omezit závislost na nerostných zdrojích a snížit celkový dopad výroby motorek na životní prostředí.

Změny se postupně objevují v celé modelové řadě. Nejde o náhlou revoluci, ale o sérii drobných kroků: nový materiál tady, recyklát tam, méně lakování, jednodušší konstrukce. Ve výsledku to znamená, že každá další generace motorek obsahuje o něco méně plastu z ropy a o něco víc promyšlených alternativ.

Honda tak ukazuje, že ekologické směřování nemusí být jen o elektrických pohonech. Často začíná už u toho, z čeho se motorka vyrobí — a kolikrát se její materiál dokáže vrátit zpět do oběhu.

Foto: Honda