Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Neděle, 29. března 2020 (10:20) Pavel Jelínek

Z  historie automobilové Rallye Smědá ve Frýdlantu a okolí.

Z  historie automobilové Rallye Smědá

Jednou ze soutěží, která nesla v názvu jméno řeky poblíž níž trať rallye vedla, byla i ta se startem a cílem ve Frýdlantu v Čechách. Až na výjimku v roce 1989, kdy byla Rallye Smědá součástí Přeboru ČSR, se jednalo o oblastní soutěže. Nepěknou havárii na této soutěži zažil v roce 1984 můj kamarád Daniel Houdek, který na přejezdu nedaleko obce Andělka najel s trabantem na bahno, které z pole vytáhl traktor a svůj vůz totálně rozbil o strom.

Měl jsem také možnost dvakrát startovat v této soutěži, a to v letech 1985 a 1986. Poprvé nám praskla poloosa, podruhé jsme, i když bez bodů, soutěž dokončili. Rallye Smědá patří mezi málo soutěží, kde prakticky po většinu existence zůstala zachována prakticky stejná trať (výjimka pouze poslední ročník ). Vedoucím trati byl většinou Drahoslav Šípek, frýdlantský soutěžák a pro první ročník připravil tyto měřené úseky: Dětřichov – Heřmanice, Višňová – Boleslav, Bulovka – Bulovka a Jindřichovice – Nové Město pod Smrkem.

 

Ta byla nejdelší a měřila 12, 8 kilometrů. Mezi favority patřili Vlastimil Racek, Robert Kotál, Ladislav Hortenský, Ladislav Henzl, který nakonec zvítězil o pouhou vteřinu před Vlastimilem Rackem a Václavem Hortenským (všichni jeli se Škodu 130 RS). Mezi elesy byl nejrychlejší Emil Triner s Jiřím Brabcem.

Dalibor Mrština s Miroslavem Fantou vyhráli třídu A2 1150 se Škodou 110 RC před Kronďákem a Vandou. Hodně početnou kategorií byla třída A 1300, kde se nejlépe vedlo Jaromíru Skálovi (VAZ 21011) před Antonínem Eliášem (VAZ 2101) a Vladimírem Novákem (Škoda 120 L). V šestnáctistovkách se postavili na start dvě posádky a zvítězili Procházka s Holubem. Bratrská dvojice Heřmanovských vyhrála díky poslední erzetě i celkově třídu A2 700 před Mandausem a Podhajským.

Následující ročník zvítězil s převahou Pavel Procházka navigovaný Janem Krečmanem, na dalších místech absolutního pořadí skončili Vladimír Berger, kterému vítězové nadělili devadesát devět vteřin a třetí bratr Milana Doláka Luboš. Čtvrtý skončil budoucí tovární jezdec týmu Škoda Pavel Sibera. V souboji volkswagenů a VAZů v šestnáctistovkách vyhrál Zdeněk Gaťák s ruským speciálem.

Medailisty ve třídě Škoda 120 LS byli Roman Kalina, Martin Jurčík a Jaroslav Hurych. Mezi trabanty, kterých odstartovalo dvaadvacet, kraloval ostřílený Josef Kloc, celkově pětadvacátý.

Ve třetím ročníku v roce 1985 bylo v cíli pět posádek diskvalifikováno a mezi padesáti sedmi dvojicemi, které projely cílovou rampou, se nejvíce radovali zástupci AMK Škoda AZNP Miloš Knespl s Lenkou Hendrichovou před dvojicemi Jiří Podlipný – Jaroslav Krejčí a Dalibor Mrština – Miroslav Fanta. Stejné pořadí bylo i ve třídě A 1300.

 

Šestnáctistovky vyhrál Bořivoj Minář s manželkou Janou a vozem VAZ, stodvacítky Evžen Müller, ale zajímavější to bylo na druhém a třetím místě Petr Dolejš a Vladimír Mužák zajeli shodný celkový čas a o jejich umístění rozhodl čas z první erzety.

Domácí prostředí využili k vítězství ve třídě trabantů liberecký Josef Mlynarčik se spolujezdcem Radovanem Šimonem. Nechali za sebou Syrvatku, Opolzera a Soumara. Soutěž provázelo proměnlivé, místy deštivé počasí. Mezi odstoupivšími byli i Harald Ziera, Vlastimil Racek nebo Stanislav Musil. Největší „odpad“ byl ve třídě eles, kde nedojela celá polovina startujících – dvacet jedna.

Při vzpomínkách na přípravy Rallye Smědá, kdy je nutné připomenout z pořadatelského sboru Paříkovi, Adámkovi, Veselí, Lhotákovi, P. Lauera, D. Šípka, J. Smrže, MUDr. Schütznerovou nebo pana Plischke, došlo i na toto: „Scházeli jsme se dva až tři měsíce před soutěží třeba i každý den. Na stroji jsme ťukali propozice, přihlášky, startovní listiny, programy. Kdo dělal v kanceláři, přinesl balík papíru, aby bylo na co tisknout.“

Počtvrté se rozdávaly mistrovské body sdruženého krajského přeboru skupiny A ve Frýdlantském výběžku v roce 1986. Tento rok se stal osudným řadě posádek, které odstupovali pro havárie, mezi nimi i dvojice favoritů Zdeněk Říha – Petr Babický, kteří najeli v zatáčce na diváky úmyslně rozsypaný štěrk,. Po těžkém nárazu na strom skončil spolujezdec s komplikovanou zlomeninou nohy v nemocnici.

Na stejném místě vylétly tři vozy. Nejméně trestných vteřin nasbírali předjezdci, startující mimo soutěž, Václav Najman s Petrem Dlouhým. Na pohár pro absolutní vítěze se zapsali Hubert Burda s Věrou Feslovou, druzí skončili vítězové třídy Škoda 120 LS Josef Semerád s Leošem Čapkem, třetí pak Martin Smetivý s Jiřím Kotrčem. Pavel Záleský s Jiřím Ládem vyhráli po odstoupení Zdeňka Říhy třináctistovky, sedmistovky vyhráli Jiří Kutík s Václavem Barcalem z Lovosic před Stanislavem Taliánem a Petrem Opolzerem.

 

Celkově nepřijelo na cílovou rampu rovných čtyřicet posádek, které nezvládly nástrahy osmi rychlostních zkoušek.

Jubilejní pátý ročník se jel opět na nezměněných erzetách 6. června 1987. Sto dvanáct odstartovaných posádek je rekord. O to více mohou být na svůj výkon pyšní mariánskolázeňští Stanislav Musil s Pavlem Navrátilem, absolutní vítězové a lídři třídy A 1300. S dalšími stotřicítkami dojeli za nimi Petr Brychta s Tomášem Ješetickým a o jedinou vteřinu později Dalibor Mrština s Bohuslavem Kabátkem.

Trochu překvapivými vítězi „eles“ se stali lovosičtí Jan Šplíchal s Františkem Zuckersteinem a za nimi na sebe výrazně poprvé upozornil jenišovický Josef Lank navigovaný „létajícím řídícím učitelem“Miroslavem Diveckým. V početné třídě trabantů zaznamenali v dobré konkurenci vítězství Luboš a Miroslav Brabcovi. Ty na stupně pro vítěze doprovodili Formánek s Melichem a Vinš s Friessem. Do Rallye Smědá v tomto roce odstartovalo dvaatřicet trabantů z původně čtyřiceti přihlášených.

Rok 1988 se „vyznamenal“ poměrně velkým počtem odstoupivších posádek. Z různých důvodů cíl nespatřilo čtyřicet dvojic. Například Jurka, Dawson, Halbich, Kopelent, Kalina nebo Chvojka se svými spolujezdci. Nejméně trestných bodů v absolutním pořadí získali vítězové třídy A 1300 Jiří Jón s Petrem Janatou startující za JZD Přepeře. Vyhráli po zásluze, neboť byli nejrychlejší v šesti měřených úsecích, po jednom vítězství si připsali Odl, Dawson a Valenta.

Za nimi následovaly rovněž posádky této kategorie Ladislav Běloch se Zdeňkem Kopelentem a Libor Valenta s Pavlem Blažkem. Jaroslav Lundák s Milanem Spilkou zvítězili mezi posádkami vozů Škoda 120 LS. Celkem přesvědčivě vyhráli sedmistovky Luboš Tůma – Dalibor Tůma startující za Stavby Praha před Bodlákem a Somolem. Mezi pěti zkušenými předjezdci si nejlépe vedli Robert Kotál se Zdenou Bogarovou.

 

V posledním ročníku obohatil startovní pole v té době již převážně evropsky proslulý okruhář Břetislav Enge, který zkoušel po mnoha letech štěstí v rallye s vozem Škoda 130 L. Na téměř domácí trati však záhy odpadl pro poruchu motoru. Na první erzetě zajel druhý nejrychlejší čas, ale druhou erzetu již nedokončil. Protože se jednalo o soutěž Přeboru ČSR, pořadatelé byli nuceni prodloužit trať na více jak 300 km, zabezpečit ji více pořadateli, a tak jich podél rychlostních zkoušek asistovalo na čtyři sta.

Ze zajímavých důvodů byla oproti itineráři zrušena atraktivní RZ Raspenava – Oldřichov: „Krátce před soutěží nám ochranáři oznámili, že nás na zmíněný úsek pustí, ale že tam musí posádky při soutěži jet maximálně čtyřicetikilometrovou rychlostí,“ připojuje dosti úsměvnou vzpomínku Jiří Veselý. Novým úsekem tak zůstal pouze Vítkov – Albrechtice, dlouhý 6,5 km, který kopíroval část erzety z Rallye Lužické hory.

Vítkovský rybník krátce po startu se stal v tréninku osudným jedné posádce žigulíka, která svůj vůz doslova utopila. Ve startovním poli se objevili například Henzl, Hruška, Častoral, Markvart, Talián, Šelmát nebo Chvojka. Všem ale vypálili rybník Vladimír Zelinka s Barborou Urbánkovou na stotřícítce před Bohumilem Hruškou a Jaroslavem Častoralem. Kategorii nad 1300 vyhráli Karel Mottl s Tomášem Drástou a elesy Jaroslav Lundák s Milanem Spilkou.

Ředitel rallye Petr Lauer, mimo jiné také bývalý úspěšný fotbalista (hrál v dorostenecké reprezentaci, 2. ligu za Slovan Liberec a divizi za Frýdlant), v rozhovoru uvedl, že cílem pořadatelů je dostat v roce 1990 do Frýdlantského výběžku soutěž federálního mistrovství . To se ale z finančních důvodů nezdařilo a historie Rallye Smědá se uzavřela, přestože na rok 1990 byla přihlášena alespoň do Přeboru ČSR - A.

Po obnovení Rally Lužické hory se bývalí pořadatelé z Rallye Smědá aktivně zapojili do spolupořádání této soutěže a zajištění erzet na Frýdlantsku, o které je v této části mimořádný zájem. „Dříve jsme to měli o dost jednodušší, co se týče povolovaček, dnešním pořadatelům nezávidím,“ říká s úsměvem bývalý ředitel RS Petr Lauer a pokračuje: „Povolení jsme získali většinou automaticky, na úřadech nám vycházeli vstříc.

Navíc já jsem v té době dělal vedoucího autoservisu a každý chtěl opravit auto co nejdříve…Do zapeklité situace jsme se ale dostali při posledním ročníku soutěže. Jeden známý závodník si jel projet lesní erzetu u Bulovky v noci před soutěží. V té době by na tom nic nebylo, neboť se nejednalo o nepovolený trénink. Ale v lese byl na čekané na jelena devizový cizinec. Soutěžní auto zahučelo, jelen se nekonal, devizy propadly. Měl jsem dost práce, aby zmíněný jezdec mohl druhý den nastoupit na start, protože podmínka myslivců byla jasná – jezdce vyloučit!“

1.1983   208  8 OBL - A  95  63  Henzl – Ziera – Škoda 130 RS

2. 1984  208  8 SKP - A  89 48  Procházka – Krečman – Škoda 120 L

3. 1985  208  8  SKP - A 99 57 Knespl - Hendrichová – Škoda 130

4. 1986  210  8  SKP - A  93 53  Burda – Feslová – VAZ 2105

5. 1987  210  8  SKP – A 112  76 Musil – Navrátil – Škoda 130 L

6.  1988 211  8 SKP – A  93 53 Jón – Janata – Škoda 130 L

7. 1989  309  12 P ČR 90 60 Zelinka – Urbánková – Škoda 130 L

 

POD ČAROU

Také ve druhém největším městě Liberecka má motoristický sport svoji tradici. Vedle Rallye Smědá se zde jezdily závody motokár. Za Frýdlant závodili Adámek, Jirák, Zeman a Karásek. Populární byly ve Frýdlantu a okolí (Raspenava, Hejnice, Višňová) automobilové soutěže BOAS, v padesátých letech motocyklové soutěže nazvané Frýdlantská stovka a v letech 1951 a 1953 se uskutečnily dva ročníky silničních závodů s tratí ve městě ulicemi s povrchem čedičové dlažby, část byla dokonce šotolinová.

Miroslav Augsten se stal v polovině osmdesátých let dokonce Mistrem České republiky v BOMSu. Z Frýdlantu a okolí pocházeli také další úspěšní závodníci. V motocyklovém sportu se výrazněji prosadil Stanislav Kuďousek. V automobilovém sportu to pak byli především Drahoslav Šípek se spolujezdcem Jiřím Smržem, okruhář a vrchař Leo Vrzal z nedalekých Lázní Libverda, soutěžní jezdci Šlechta, Špaček a Krčmář.

V současnosti je to posádka Josef Zimmermann – Pavel Zalabák, která v roce 2011 získala celkové prvenství ve třídě a čtvrté v absolutním pořadí Poháru ČR v rally. V sezónách 2012 a 2013 pak navázali dalšími výraznými úspěchy.

 

Pavel Vydra

(text je ukázkou z publikace Historie českolsovenských rallye – 1. díl)

Foto: archiv autora

Fotky

Další články

Komentáře