Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Pondělí, 16. května 2016 (20:24) Pavel Vrba

V samotném nitru lesního království…….

Den otevřených dveří vodního díla Les Království přímo vybízel k návštěvě míst, která jsou při běžné návštěvě nepřístupná. Tedy nepřístupná pro lidi, kteří dodržují zakázaný místa z důvodu bezpečnosti. A tak sobota 14.5.2016 se pro mě stala sice hektickou z důvodu účasti na více akcích, ale za to stála za to.
Brzo ráno jsem vyrazil do malebného prostředí Bílé Třemešné, protékající řeky Labe a pohádkové stavby sloužící jako přehrada. Postupně se valící davy návštěvníků svědčili o zájmu o tento výjimečný den.

O Lese Království

Podnětem pro výstavbu přehrad na horním toku Labe byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Teprve však zemským zákonem č. 31 z roku 1903 byl dán zákonný podklad pro zahájení soustavné regulace od Špindlerova Mlýna do Jaroměře včetně výstavby údolních přehrad v horní části toku.Podrobný projekt přehrady Les Království (dříve uváděné jako přehrada Těšnov nebo Bílá Třemešná) na Labi vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek v Praze pod vedením stavebního rady Ing. Josefa Plicky. V roce 1909 byla stavební část vodního díla zadána firmě Ing. J. V. Velflík v Praze a dodávka železných konstrukcí firmě Fanta & Jireš v Praze. Stavba proběhla proběhla v letech 1910 – 1919, prodloužení doby značně ovlivnila 1. světová válka. Ve své době se jednalo o největší nádrž v Československé republice, pokud se týkalo zadrženého množství vody, a nejdelší přehradu, co do délky zděné hráze. V letech 1920 – 1923 byla na pravém břehu pod hrází firmou Ing. J. V. Velflík v Praze postavena průběžná vodní elektrárna. Technologickou část dodala firma Českomoravská - Kolben z Prahy a elektrické zařízení firma Křižík.

Celé vodní dílo včetně elektrárny je od roku 1958 nemovitou památkou.

Základní technické parametry vodního díla

Přehradní hráz
Typ gravitační, oblouková zděná z královédvorského pískovce
Umístění v úzkém kaňonovitém údolí Těšnov u Dvora Králové n.L.
Výška koruny hráze nad terénem 32,7 m
Výška koruny hráze nad základovou spárou 41 m
Šířka v koruně 7,2 m
Šířka komunikace na koruně hráze 4,2 m
Šířka v úrovni základů 37 m
Délka v koruně 218 m
Poloměr zakřivení hráze v půdoryse 200 m
Sklon návodního líce 1 : 0,14 a 1 : 0,1
Sklon vzdušního líce 1 : 0,79
Pro vypouštění vody z nádrže slouží pět spodních výpustí. Hrázová spodní výpust o průměru 2000 mm, situovaná při levém úbočí, je na vtoku hrazena ocelovou tabulí a na výtoku segmentovým uzávěrem. V šachtě do levého obtokového tunelu jsou umístěny tři spodní výpusti o průměru 1000 mm, každá z nich je hrazena dvojicí šoupátkových uzávěrů. V šachtě do pravého tunelu, která je pod domkem hrázného, je umístěna jedna výpust o průměru 1800 mm s nožovým šoupátkem a klapkovým a segmentovým uzávěrem. Nehrazený korunový přeliv ve středu hráze má pět polí, každé světlé šířky 10,9 m. Vývar dlouhý 14,5 m je ukončen prahem vystupujícím nade dno. Dva šachtové přelivy jsou umístěny symetricky k ose hráze. Levý s vnitřním průměrem 4,2 m je umístěn asi 80 m, pravý s vnitřním průměrem 5,1 m asi 150 m nad hrází. Odpady od jednotlivých šachtových přelivů jsou navázány na levý a pravý obtokový tunel, oba ústí do koryta pod hrází. Pod jejich vyústěním je vyrovnávací jez obloukovitého tvaru se šesti odlehčovacími otvory pro tlumení proudu při velkých vodách.

Čerpáno zde :

Přátelé, ale nenechme se mýlit. I přes veškerou krásu tohoto díla je zde všudypřítomný živel, který umí ničit a zabíjet. I přes krásu tohoto díla k tomuto místu chovám velký respekt.

 

A přes určité znalosti tohoto místa a i určitých fyzikálních a technických parametrů vodního hospodářství si nemohu odpuostit větu :

A když to zlé přijde, vždy se najde nějaký pitomec, který si neuvědomuje, co se ve skutečnosti děje:

 A tak si Vás přátelé, dovolím pozvat na malou procházku po této přehradě, kterou jsem zachytil objektivem fotoaparátu.

Dále zveřejněno zde :

Fotky

Další články

Komentáře