Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Pátek, 18. května 2018 (13:58) Pavel Jelínek

Monaco Historique 2018 – Série G : Crash-derby wing-carů F1 skončilo vítězstvím ATS!

Monaco Historique 2018 – Série G

Crash-derby wing-carů F1 skončilo vítězstvím ATS!

Série G – Formule 1 postavené v letech 1977-1980

Účast vozů éry „wing-carů“ byla při Monaco Historique novinkou, 34 zúčastněných kvalifikace ovšem potvrdila pořadateli správnost zavedení této třídy. Bojovalo se v ní snad nejtvrději, což smutně potvrdil počet obětí po tréninku a kvalifikaci. Nejprominentnější obětí při tom byl bývalý jezdec DTM Harald Becker, který zničil svůj Arrows A3 v St. Devote již v pátek. Na početné nehody v sobotu doplatil i rychlý domácí pilot Frederic Lajoux, jehož Arrows A1 nastoupil předčasnou cestu do dílny po srážce s Folchovým Brabhamem BT49.

Nejrychlejší čas si zapsal bývalý talent britské F3, Martin O´Connell na voze ATS D4. Když opomeneme Lammersovo senzační 4. místo kvalifikace v Long Beach roku 1980, tak tento model nikdy nestačil ani na střed pole – výsledek Monaco Historique ale měl potvrdit, že v knížectví jde z velké části o talent pilota. O´Connellův čas 1:29,808s byl nejrychlejším časem celého podniku. Za ním se kvalifikoval Jordan Grogor (Arrows A3), favorizovaný Hesketh 308E Michaela Lyonse, Nick Padmore (Shadow DN9) a Nicky Pastorelli na dalším z početných Arrowsů A3.

Také třídu G vyslal pořadatel na mokré vozovce do závodu letmým startem. O´Connell tedy udržel první místo, za něj se ovšem posunuli Lyons s Padmorem. Bylo zajímavé, že Lyons, který se svým Heskethem po Rupertovi Keeganovi ovládl poslední dva ročníky Monaco Historique, nedokázal na lídra vyvinout dostatečný tlak. Naopak: žlutý ATS si vybudoval 2sekundový náskok a šikovně ho držel. Od poloviny závodu bylo zřejmé, že Lyonse trápí technika. Předjel ho nejen Padmore, brzy i Pastoreli a Grogor.

Na osychající vozovce vozy silně nedotáčely a jejich měkké profilované pneumatiky se začaly drolit. Bratrovražedný souboj o 3. místo obou Arrowsů skončil odstoupením Pastorelliho a stopami jeho pneumatik na nose Grogorova vozu... Martin O´Connell nakonec slavil po 18 bezchybných kolech s náskokem 2,6s na Padmoreho velké vítězství. Zakladatel firmy ATS Gunther Schmid by měl v Monaku roku 2018 radost, kdyby se tohoto dne dožil...

 

Výsledek série G

1. Martin O´Connell, ATS D4 (1980 )

2. Nick Padmore, Shadow DN9 (1978)

3. Jordan Grogor, Arrows A3 (1980)

4. Michael Lyons, Hesketh 308E (1977)

5. Jamie Constable, Shadow DN8 (1977)

6. Manfredo Rossi di Montelera, Lotus 80 (1979)

 

 

 

 

Kdo by svého času řekl, že roku 2018 vyhraje v Monaku značka ATS závod Formule 1?

 

Stalo se tak především díky talentu Brita Martina O´Connella.

 

Michael Lyons před Nickem Padmorem v St. Devote.

 

O´Connell si hned po startu vybudoval malý náskok, který šikovně hájil až do cíle.

 

Jeden ze skvostů Série F: Lec CRP1, který si nechal od Mika Pilbeama navrhnout geniální David Purley.

 

Od hlavy až po paty perfektním dvojníkem Kekeho Rosberga z roku 1980: Nizozemský majitel koncernu Jumbo a jezdec sportovních prototypů Frits van Eerd se na Monaco připravil perfektně.

 

Další ATS: Typ D3 z roku 1979, se kterým Stuck zazářil roku 1979 ve Watkins Glenu, není vidět často...

 

Dokonalá vzpomínka na velkého Didiera Pironiho: Fabrice Lheritier na Tyrrellu 009 z roku 1979.

 

Tohle měl být Chapmanův ultimativní wing-car, který se proměnil v jeho noční můru: jediný postavený exemplář Lotusu 80 s výborným Manfredem Rossim di Montelerou v kokpitu.

 

Perfektní lakování: S podporou keramičky Imola Ceramica v Monaku roku 1981 nastoupil mladý Michele Alboreto na Tyrrellu 010.

 

 

Text a foto: Roman Klemm

 

Další články

Komentáře