Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Neděle, 14. srpna 2016 (17:24) Pavel Vrba

Kunštát již tradičně ožil příznivci truck trialu.

Víkend byl bohatý na řadu motoristických akcí, přesto má volba byla jednoznačná – navštívím právě čtvrtý závod konaný tradičně v Kunštátě v pískovně KORA. Tento prostor je oblíbený nejen soutěžními posádkami, ale i diváky, protože i díky podpoře majitelů pískovny je pro návštěvníky připravena řada velmi zajímavě postavených soutěžních sekcí s dostatečným prostorem diváckých zón.

Byl jsem i zvědavý na to, jakým způsobem pořadatelé zajistili informovanost o místě konání, včetně směrových šipek k místu parkování, ale i zajištění občerstvení a průběžné informování o průběhu soutěží a nezbytných diváckých upozornění.

Byl jsem příjemně překvapený, že po příjezdu do Kunštátu rozmístěné cedule navedly přijíždějící návštěvníky do místa pro parkování.

Po příjezdu na místo se přede mnou otevřel prostor pískovny, nabízející nejen pohled na rozmístění a připravených soutěžních sekcí, ale i divácky velmi zajímavé místo s vodou, o kterém jsem nepochyboval, že mnohé posádky pro pobavení diváků a návštěvníků této akce budou soutěžit o co nejrychlejší průjezd vodou.



Když jsem procházel depo soutěžních vozidel v řadě případů se mě vrátili vzpomínky na značky aut, které patřili do mého dětství.

A nejen to, jsou to značky aut, které se prostě našim automobilkám povedly, zejména z hlediska konstrukce podvozku a schopnosti jízdy v terénu.

Nakonec zastoupené značky AVIA, PV3S, TATRA a další v průběhu obou soutěžních dnů plně ukázaly právě své schopnosti v těžkém a náročném terénu. Ale také smutek, že ani nevím proč, se tyto značky dostali na pokraj zájmu kupujících, ale i zůstali bez podpory v rámci domácího trhu.

I zázemí, nejen pro posádky, ale i pro návštěvníky poskytovalo (tradičně) možnost výběru nejen v nápojích, ale i nabídce jídel.



Po sobotní rozpravě byly zahájeny soutěže v jednotlivých sekcích. A přiznám se, že se nebojím použít termín: byla to pastva pro oči.

Umění posádek při zdolávání nejen omezeného prostoru, ale rovněž i výškových rozdílů terénu bylo úžasné. V některých momentech jsem nevěřil, že se posádky se svými stroji dokáží vyhrabat z mnohdy zrádných pastí.



Jako to je u každého sportu a závodu. Někdy a někomu se prostě nedaří. Selže technika, nebo se posádka v náročném terénu zahrabe a bez pomoci ostatních posádek nemá šanci z pasti uniknout.

V několika případech se dostal do hlavní role i bagr a nakladač, kdy bagrista ukázal i své dokonalé umění ovládání těchto strojů. A jak se ukázalo i to bylo patřičně divácky zajímavé a přitažlivé.

 

Dokonale ozvučený prostor a zkušení moderátoři po oba dva dny provázeli návštěvníky nejen samotným programem a děním v jednotlivých sekcích, ale rovněž pomáhali pořadatelům upozorňovat diváky nejen na zajímavé dění v sekcích, ale i všeho co se týče jejich bezpečnosti při pohybu v pískovně.

Přátelské prostředí mezi posádkami, jejich rodinnými příslušníky a přáteli, ovšem s notnou zdravou rivalitou soutěž zvládnout co nejlépe, bylo znát na každém kroku.

Přesto však tato celá parta zažila vykradení civilního vozidla gaunerem, který využil této krásné akce k odcizení věcí, které osobně doufám mu stejně štěstí nepřinesou.

Mám-li ohodnotit tuto akci – byla perfektní a vůbec nelituji, že jsem se jí zúčastnil. A osobně tak mohu touto cestou poděkovat nejen ředitelství těchto závodů a samotného Truck Trialu v rámci ČR, ale všem pořadatelům, komisařům a lidí, kteří s přípravou, průběhem, ale úklidem po skončení závodu pomáhají.

A osobně se těším na další závod, který se koná ve dnech 24-25. 9. 2016 v Jihlavě – Rančířově, v prostoru tankového cvičiště.  

Více informací o truck trialu naleznete zde : http://www.trucktrial.cz

 

Pozn. red. : a již za týden se jede ME vSedlčanech !!  

Více fotografií z této akce naleznete:   zde :   a zde :

 

Fotky

Další články

Komentáře

Cwill Úterý, 16. srpna 2016 (21:03) Odpovědět

Protože soutěže v pískovnách jsou co? No přece nejlepší. Když děti přestanou bavit auta, rychle zjistí, že takhle velký pískoviště u domu nemají a pustí se do toho. Viděl jsem i pár šťastných psů, zcela unešených tím, že v písku se nora dá vyhloubit asi za minutu. A tatínky, co dohlídnou na synka i na Tatru 8x8, jak se oba hrabou v písku. Synek pod kontrolou v čistým písku a Tatra ve svahu o 6 metrů vejš než slušně vychovaný náklaďáky bývají. Optimální rodinná záležitost, navíc počasí pod mrakem, kdy v pískových lomech není horko.