Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Úterý, 13. srpna 2019 (18:30) Pavel Jelínek

Dvojice Jan Kopecký – Pavel Dresler se chystá (také) na svůj oblíbený německý asfalt.

Jan Kopecký: Defekt mě dokáže hodně naštvat

Po úspěšných startech na šotolinových rallye v Portugalsku a na Sardinii se nyní dvojice Jan Kopecký – Pavel Dresler chystá na svůj oblíbený německý asfalt. Loni tam přitom musela o vítězství ve třídě tvrdě bojovat po nezaviněném defektu na zrádné Panzerplatte. Jak úřadující mistři světa v kategorii WRC 2 prozradili, i zkušeného jezdce taková situace dokáže rozladit.

Honzo, nedávno ses stal otcem. Dá se i po narození malého dítěte jezdit pořád naplno?

Jan: Člověk se musí soustředit na to, co zrovna dělá. Když jsem na rallye, tak se stoprocentně soustředím na závody, a když jsem doma, tak se snažím stoprocentně věnovat rodině. Myslím, že Portugalská i Italská rallye ukázaly, že to jde.

Ty jsi zase Pavle čerstvě získal doktorát. Nepřemýšlel jsi o klidnější akademické dráze?

Pavel: Rallye mě baví, takže změnu nechystám. Současně pokračuji v práci na škole, jen musím ve volném čase dohánět to, co nestihnu při závodech. Moc volna mi potom nezbývá, ani přes prázdniny.

 

V minulém roce jste se oba stali mistry světa. Změnilo se tím něco, ať už v osobním životě nebo profesním?

Jan: Já osobně žádnou změnu necítím. Je moc hezké být šampionem, ale jednotlivé rallye jsou pro mě přeci jen důležitější. Některých vítězství si cením víc, než konečného titulu. S trochou nadsázky je to prostě trofej, která nám doteď chyběla ve vitrínce.

Pavel: Také nemám pocit, že by se k nám teď lidé chovali jinak.

Jak těžké bylo titul vybojovat?

Jan: Základem bylo Monte Carlo, které se nám povedlo. Později se nám navíc vyhýbaly technické problémy i smůla. Až na Španělsko, kde se mi nepovedla volba pneumatik, a defekt v Německu, po kterém jsme museli dohánět ztrátu až do poslední rychlostní zkoušky. I když konkurence byla v minulém roce na mistrovství světa solidní, nakonec to nebylo až tak těžké.

 

„Při výměně kola je člověk nervózní a spěchá, takže dosáhnout stejného času jako při tréninku je prakticky nemožné.“

Máte za sebou Portugalsko a Sardinii. Jak jste byli s těmito soutěžemi spokojení?

Jan: Jsme moc rádi, že jsme tam mohli startovat, i když bylo pořádné horko. Rychlostní zkoušky na Portugalské rallye jsou nádherné a sobotní etapa navíc byla úplně nová. A po pořadatelské stránce je to jeden z nejlepších podniků, který jsem kdy absolvoval. Všechno fungovalo výborně. Organizace v servisním parku a na přejezdech i pomoc policie. Nikde jsme na nic nečekali a policisté na motorkách byli připraveni v případě kolony provést závodní auto na start.

Pavel: Sardinie byla letos oproti minulému roku hodně jiná. Zatímco loni připomínala spíš Anglii, protože byla mlha, déšť a sotva deset stupňů, letos foukal horký vítr z Afriky a bylo kolem 40 stupňů. Takže jsme měli příležitost poznat oba extrémy.

Další na řadě je Německá rallye. Tam by se mohlo hodit, že jednou ze změn na voze FABIA R5 evo je jiný postup při řešení defektu. O co přesně jde?

Jan: Utahovačka se přemístila ze zadního úložného prostoru na levé zadní dveře, takže já jako jezdec se starám pouze o ni a Pavel dělá všechno ostatní.

Pavel: Přináší to méně zmatků, protože člověk nemusí přemýšlet o několika věcech najednou.

Podle informací z týmu teď jednotlivé kroky lépe navazují na sebe a celý proces výměny kola by měl být o něco rychlejší.

Jan: Přímo na rallye to nikdy není snadné. Nacvičit výměnu kola v dílně je mnohem jednodušší, než ji potom provést na rozpáleném autě na rychlostní zkoušce. Člověk může udělat chybu, může se mu například „kousnout“ matka. Navíc spěchá, je nervózní a naštvaný, že se defekt vůbec přihodil. Takže dosáhnout stejného času jako při tréninku je prakticky nemožné.

Závodní jezdci jsou známí tím, že zachovají klid v každé situaci. Přesto vás defekt dokáže naštvat?

Jan: Loni v Německu mě to tedy naštvalo hodně a letos na Šumavě také. Když člověk ani neví, o co pneumatiku prorazil, tak se tomu neubrání. Samozřejmě, kdybych trefil nějakou skálu ve vnitřku zatáčky, tak můžu být naštvaný jen sám na sebe.

„Německo je naše oblíbená rallye. Je tam spousta fanoušků z České republiky, takže má speciální atmosféru.“

 

Dá se tomu nějak předejít nebo alespoň minimalizovat riziko?

Pavel: Jelikož v Německu jsme ani jednou nezjistili, jak defekt vznikl, tak na to žádný recept není. Může to být nějaký drát nebo odhozený kámen…

Jan: Víme, kde se to stalo, ale nevíme o co. To se už zpětně dohledat nedá. Člověk je z toho pak smutný.

Jak se po šotolině těšíte na asfalt?

Jan: Asfaltu si užijeme docela dost v rámci českého mistrovství, ale Německo je naše oblíbená rallye. Je tam spousta fanoušků z České republiky, takže má speciální atmosféru. Chceme týmu pomoci vyhrát v poháru značek a Kalle Rovanperä má navíc jednoznačnou šanci na titul. Když mu budeme moci jako týmoví parťáci pomoct k vítězství, tak to uděláme.

Měli byste nastoupit také v Turecku, které loni bylo extrémně drsné. Je vážně o tolik náročnější třeba ve srovnání s Portugalskem?

Jan: Turecko je jiné. Tratě jsou vysypané neobroušeným kamením z lomu a defekt hrozí téměř na každém metru. Nelze to nijak ovlivnit, záleží jen na tom, jak je kámen zrovna otočený. Ostatně loni jsme vepředu měli dva defekty po sobě – kdybychom prorazili ještě třetí pneumatiku, znamenalo by to konec. Zkrátka nevíte, zda vůbec dojedete do cíle, a to ani nemusíte jezdit rychle. Snad to letos bude lepší, bylo to trochu trápení. Uvidíme, co s tím pořadatelé udělají.

A jak si letos užíváte české mistrovství?

Jan: Chceme i v Česku ukázat, že FABIA R5 evo na to má a je to rychlé a spolehlivé auto. Cílem samozřejmě není nic jiného než vyhrát – zkušeností máme spousty a jsme v továrním týmu, takže si nemůžeme klást menší ambice.

PR 

Zdroj

Fotky

Další články

Komentáře