Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Úterý, 12. května 2020 (18:50) Pavel Jelínek

Ani po čtvrtstoletí zakladatel a majitel stáje Buggyra Martin Koloc nezapomíná.

KOLOC VĚŘÍ, ŽE NEJVĚTŠÍ RADOST PŘIJDE…

V květnu 1995 začala sezóna ME tahačů, na jejímž konci slavil Martin Koloc na speciálu SISU jako vůbec první český jezdec titul okruhového šampióna starého kontinentu. Ani po čtvrtstoletí zakladatel a majitel stáje Buggyra nezapomíná na okolnosti s premiérovým triumfem spojené.

 

Příprava na ME 1995 se nesla ve znamení druhého místa z předchozí sezóny, ve kterém Martin podlehl Boie Ovebrinkovi (Volvo) o jediný bod. „Po posledním závodě v Jaramě jsem s tím chtěl praštit. Kolem mě chodili lidi a říkali, jak fantastické je dojet druhý a já byl přitom vzteky bez sebe. Problém byl v tom, že jsem měl kolem sebe srdcaře, kteří se vykašlali na jistou práci a šli do úplně nového projektu. Věděl jsem, že jim nemůžu říct, že je konec, protože mě nebaví být druhý. Zvláště pak, když prohra o bod šla za mnou,“ vzpomíná Martin, který stanovil přesný model přípravy.

„V první řadě jsem musel v hlavě ukončit šampionát 1994. Jeden víkend jsem věnoval tomu, že jsem si ještě prošel celou sezónu, závod po závodu a tím to pro mě skončilo. Nařídil jsem vyhodit kombinézu, helmu a taky všechny poháry. Jak se ukázalo po posledním závodě, Petr Marek naštěstí nerespektoval můj příkaz a všechno schoval…“

 

 

Pak začala práce na autě, přičemž komunikace s finskou automobilkou SISU byla děsivá. „Když si na to vzpomenu, musím se smát. Na SISU závodili, nutno říci, že skvěle, Harri Luostarinen a Minna Kuopalla, nějaký Čech, byť s ambicemi na titul jim byl ukradený. Naštěstí jednoho dne dorazil do Roudnice inženýr Timo Korhonen.“ Následovalo setkání v místním restauračním podniku.

„Timo vypadal zpočátku docela rezervovaně, pak se ale rozjela zábava. Nechci to rozvádět, ale Timo je Fin, takže je asi jasné, jakým hlavním směrem se zábava ubírala.“ O to více překvapil Martina ranní telefonát. „O Buggyra Technology Centru se nám tenkrát ani nezdálo. Timo volal, že stojí před dílnou, kde jsou všichni? Tak jsem se oblíkl a vyrazil. Vyšlo najevo, že četl veškeré moje faxy a maily, které jsem do Finska posílal. Pak vytáhl nějaký blok a začal na mě chrlit možná řešení. Nakonec jsme skončili v dílně do večera.“

 

Sezóna se pak nesla ve znamení Kolocovy nadvlády nad zbytkem startovního pole, přesto první titul nepovažuje za nejdůležitější. „Na jednu stranu se jednalo o z diváckého hlediska skvělé závody, nicméně s dneškem se to nedá srovnávat. Z technologického hlediska jsme o tisíc pater výše.

Měl jsem radost spíše kvůli klukům, bylo jasné, že projekt bude pokračovat. Ale určitě více mě bral titul Gerda v roce 2002, který získal čtyři kola před koncem. A když jel David o první titul v Jaramě v roce 2008, oblékl jsem si v Dubaji dokonce týmovou košili a závod sledoval na internetu. Ale věřím, že největší radost mě teprve čeká…“

 

 

PR

Buggyra

Fotky

Další články

Komentáře