Chytré semafory a auta, která spolu mluví. Doprava v Česku se mění

Senzory, kamery i umělá inteligence mění dopravu v českých městech. Testy ukazují plynulejší provoz i méně nehod.

Ještě nedávno znamenalo chytré řízení dopravy jen takzvanou zelenou vlnu. Dnes už ale města propojují semafory s kamerami, senzory, mobilními daty i samotnými auty. Umělá inteligence pomáhá hlídat provoz, předcházet kolonám a urychlit průjezd záchranných složek. Česká města tak vstupují do éry dopravy, která se řídí daty, ne odhady.

Ministerstvo dopravy plánuje, že do roku 2050 bude adaptivní řízení běžnou součástí městského provozu. Cílem je, aby se dopravní systém stal datově i prostorově propojeným, nabízel lidem přesné informace a umožnil volit nejrychlejší a nejekologičtější způsob přesunu.

První výsledky už jsou vidět. V Praze letos začaly testy chytrých semaforů, které v reálném čase mění signály podle hustoty provozu. Kamery a čidla sbírají informace o pohybu aut, 5G síť zajišťuje okamžitou reakci. Když se tvoří kolona, světla se přepínají tak, aby se proud aut rozptýlil. Cílem je nejen zrychlit průjezd, ale také snížit emise.

Brno sáhlo po jiném systému. Tamní projekt Seeroad využívá komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou. Moderní auta si díky němu vyměňují informace o dopravní situaci – vědí, kde se tvoří kolony, upozorní na blížící se sanitku nebo hrozící nehodu. Město tvrdí, že díky systému se doprava stává plynulejší a bezpečnější.

Na vývoji a testování se podílí i Centrum dopravního výzkumu. Jeho měření ukázala, že proměnné dopravní značky dokážou zkrátit zdržení na opravovaných úsecích až o čtvrtinu a počet nehod tam klesl o polovinu. Největší přínos mají systémy v místech, kde se zužuje počet pruhů nebo kde se kříží více dopravních proudů.

Dalším krokem je projekt C-ITS (Cooperative Intelligent Transport Systems), který umožňuje komunikaci mezi auty a silnicí. Na dálnicích i ve městech se instaluje více než čtyři sta jednotek, které sdílejí informace o počasí, nehodách či překážkách. Řidič tak může dostat varování o náledí nebo brzdícím vozidle před sebou ještě dřív, než se dostane do nebezpečné situace. Česká republika se tím zapojila do evropské sítě C-Roads, která má vytvořit jednotný systém komunikace napříč kontinentem.

Technologie sice dokážou hodně, ale samy o sobě nestačí. Odborníci upozorňují, že stát zatím neumí plně využít potenciál dat. „Tyto systémy mají obrovský přínos hlavně ve špičkách, ale jejich úspěch závisí na kvalitě dat a jejich sdílení,“ říká Ondřej Stöhr, odborník na logistiku. „Problém je, že státní správa často nepracuje s daty jednotně a mezi kraji chybí koordinace.“

Podle Stöhra se do plánování dopravy čím dál víc zapojuje umělá inteligence, která může dopředu odhadovat dopravní zácpy nebo nehody. „V praxi ji používáme při plánování tras, kde pomáhá zrychlit rozhodování a předcházet zpožděním,“ dodává.

Ministerstvo dopravy proto klade důraz na vytvoření jednotné digitální základny dopravní infrastruktury. Má zaručit, že data budou přesná, otevřená a dostupná jak městům, tak soukromým firmám. Jen tak mohou vznikat nové služby – od inteligentního parkování přes prediktivní řízení semaforů až po aplikace kombinující různé druhy dopravy.

Cesta k tomu nebude krátká. Mnoho měst stále spoléhá na zastaralé technologie a často mezi sebou ani nesdílí dopravní informace. Přesto se první výsledky ukazují jako slibné – kolony se zkracují, nehody ubývají a doprava se přizpůsobuje lidem, ne naopak. Pokud se podaří propojit všechny složky systému, mohou česká města během příštích dvou dekád jezdit skutečně chytře.

Ilustrační foto: Newspress a Shutterstock