Do F1 se chtěl dostat už Loeb. Domluvený start ale zatrhla FIA

Kalle Rovanperä není prvním šampionem WRC, kterého lákají formulové závody. V roce 2009 totiž nechybělo mnoho a na start velké ceny F1 se postavil Sébastien Loeb. Francouzovy plány ovšem zarazila Mezinárodní automobilová federace FIA.

Všechno to začalo na konci roku 2007. Tou dobou byl 33letý Loeb byl čerstvým čtyřnásobným šampionem WRC. Francouz tehdy na rallyeové scéně kraloval v barvách továrního týmu Citroën, jehož hlavním sponzorem byl v té době Total. Výrobce paliv a maziv sponzoroval rovněž stáj Renault ve F1. A tak se zrodil nápad – posadit rallyeovou hvězdu do monopostu královny motorsportu.

Slovo dalo slovo a Loeb v prosinci skutečně seděl za volantem rok starého Renaultu R26 a svezl se po okruhu Paula Ricarda v Le Castellet. Do stejného auta usedl také Loebův tehdejší parťák ve WRC Dani Sordo. Akce se účastnil i tehdejší pilot Renaultu ve F1 Heikki Kovalainen. Fin, pro kterého už tenkrát byla rallye velkou vášní (později se jí začal věnovat na plný úvazek), si pro změnu vyzkoušel Loebovu mistrovskou techniku – Citroën C4 WRC.

Během svezení Loeb absolvoval 22 kol. Ačkoli zajeté časy tehdy nebyly zveřejněny, na inženýry udělala rallyeová superstar dojem. Nadšený byl i sám Loeb. „Splnil se mi sen. Ta přilnavost, kterou vytváří aerodynamika, na mě udělala velký dojem. Je to výrazně odlišné od toho, na co jsem zvyklý v rallye. Byl to vážně výjimečný den,“ uvedl.

Sebastien Loeb, Renault, 2007 #F1 test at Paul Ricard pic.twitter.com/LB1m1lTzry

— F1 Stats & No Bants (@CrystalRacing) November 3, 2021

Loeb už tou dobou na svém kontě zkušenosti s okruhovými závody měl. Dominovaly mezi nimi dva starty v legendárním závodě 24 hodin Le Mans z let 2005 a 2006. Povedl se mu zejména ten poslední. Při něm se v posádce týmu Henriho Pescarola sešel s Éricem Hélarym a Franckem Montagnym a francouzský trojlístek to dotáhl až na druhé místo. Loeb ovšem zdůrazňoval, že ve F1 žádné závodnické ambice nemá a šlo pouze o svezení pro zábavu. U toho ale nakonec nezůstalo.

V roce 2008 se Loeb vrátil na světovou rallyeovou scénu, kde si dojel pro pátý titul a vytvořil nový rekord šampionátu. Ten v budoucnu vylepšil dokonce na číslo devět, ještě předtím ale znovu usedl do kokpitu F1. Tentokrát mu dal příležitost Red Bull, který se stal hlavním sponzorem Citroënu ve WRC. V tomto případě už ale šlo o větší projekt. Nejprve se Loeb svezl s aktuálním monopostem rakouské stáje při seznamovacím testu na mokrém Silverstone v listopadu 2008. O čtyři dny později už se však účastnil oficiálních posezonních testů v Barceloně.

V tu dobu leckdo tušil, že F1 už pro Loeba není jenom pouhá zábava. Tento dojem jenom umocnily výsledky prvního dne, do kterého Francouz zasáhl. V nich totiž dokázal mezi sedmnácti jezdci zajet osmý čas. Povedlo se mu to během 82 odjetých kol. Za nejrychlejším Takumou Satem zaostal o necelých 1,8 sekundy.

Tyto výsledky přesto bylo nutné brát s rezervou. Většina týmů totiž testy využívala především jako přípravu před rokem 2009, kdy vstupovala v platnost nová technická pravidla. Většina z nich proto nastupovala s „přechodnými“ vozy. U nich se snažily co nejvíce napodobit chování nové generace monopostů.

„Doufal jsem, že nebudu příliš pozadu a jsem obzvlášť spokojený s pocitem, který jsem měl na konci dne, kdy se mi podařilo zrychlit. Postupně jsem se začal cítit stále pohodlněji a uvolněněji,“ pochvaloval si Loeb, který ale přiznal, že mu celodenní ježdění dalo zabrat. „Řízení těchto aut je fyzicky náročnější než rallye,“ dodal. Současně ale potvrdil, že ho F1 zajímá pořád více. „Kdybych dostal další příležitost, neřekl bych ne,“ nechal si otevřené dveře.

Spokojenost navíc nebyla jednostranná. Nadšený byl i šéf Red Bullu Christian Horner, na kterého zapůsobila zejména Loebova konzistence a kvalita zpětné vazby. Bylo jasné, že „přihořívá“.

Sezona 2009 přinesla ve F1 novou éru technických pravidel a Red Bull se zařadil mezi špičku šampionátu. Talentovaný Sebastian Vettel a zkušený Mark Webber tehdy sbírali pro rakouskou stáj její první triumfy a Vettel se nakonec stal vicemistrem. U juniorského týmu Toro Rosso ale situace nebyla tak růžová.

Čtyřnásobný šampion amerického seriálu Champ Car Sébastien Bourdais sice dostal i navzdory nepřesvědčivé nováčkovské sezoně a ne zrovna juniorskému věku 30 let další šanci, jeho trápení ale pokračovalo. Nad Francouzem měl navrch i jeho týmový kolega Sébastien Buemi, pozdější hvězda vytrvalostních závodů, avšak tehdejší nováček ve F1. Spekulace o Bourdaisově konci proto opět začaly sílit a dokonce už v dubnu se začala rodit myšlenka, která se o dva roky dříve zdála být naprosto šílená – angažmá Sébastiena Loeba.

„Pamatuji si na den, kdy jsem odlétal z Argentinské rallye. Volali mi a zeptali se mě, jestli bych neměl zájem nahradit Bourdaise a dokončit sezonu F1. Něčemu takovému pochopitelně nemůžete říct ne. V tu dobu jsme začali na tomto projektu pracovat a já se začal připravovat fyzicky,“ odtajnil Loeb s několikaletým odstupem pro portál DirtFish.

Velkolepému plánu relativně přály i kalendáře obou sérií. Pro zbytek sezony totiž v tu dobu obsahovaly jen dvě termínové kolize. Kvůli nim by se Loeb nemohl zúčastnit pouze květnové Velké ceny Monaka (což by stejně bylo příliš brzy) a říjnové Velké ceny Japonska.  Právě po zmíněné Argentinské rallye se ale na Loebově straně objevily komplikace.

Prvních pět soutěží sezony WRC sice vyhrál a zdálo se, že o jeho šestém titulu není pochyb, pak ale přišla smolná série tří podniků. Na Sardinii skončil čtvrtý kvůli defektu pneumatiky a penalizaci za to, že jeho navigátor Daniel Elena nebyl připoutaný na přejezdu. Na Rallye Akropolis dokonce nedojel vůbec kvůli nepříjemné nehodě. Havárie Loeba potkala i v Polsku, kde skončil až sedmý.

Ve Finsku a Austrálii sice zaznamenal dva stříbrné výsledky, v obou případech ho ale porazil Mikko Hirvonen s Fordem. Právě finský jezdec vedl dvě soutěže před koncem šampionát o pět bodů před Loebem, kterému reálně hrozilo, že jeho nadvláda trvající od roku 2004 skončí. Při závěrečných dvou podnicích se nakonec Loeb vrátil na vítěznou vlnu a rozdílem jediného bodu šestý titul ukořistil, plány s F1 ale musely jít dočasně k ledu.

Toro Rosso během sezony Bourdaise skutečně vyhodilo a místo něj sáhlo do formule Renault po devatenáctiletém Jaimem Alguersuarim. Myšlenky na Loebův start ale v hlavách šéfů Red Bullu stále zůstávaly. Závěrečná Velká cena Abú Zabí se konala v listopadu už po skončení sezony WRC. A právě zde se měla tolik očekávaná Francouzova premiéra uskutečnit.

Zájem měli Red Bull i Loeb, který dostal požehnání také od Citroënu. Měsíc před Velkou cenou Abú Zabí se dokonce v Jerezu zúčastnil testování juniorského GP2, kde mu dal příležitost tým David Price Racing. Skutečnost, že byl nejpomalejší ze všech, nebudila krátce před debutem zrovna optimismus. Pak se navíc do věci vložila i Mezinárodní automobilová federace FIA, která do celého plánu hodila jednou provždy vidle. Kvůli nedostatečným zkušenostem s monoposty se totiž rozhodla Loebovi neudělit licenci.

Negativní verdikt Loeb přijal s respektem. „Lituji toho jen proto, že to mohla být zábava. Říkal jsem si, že takovou příležitost dostanu v životě asi jen jednou. Tentokrát jsem ale superlicenci nedostal a ani nevím, jak bych bez pořádné přípravy a nezbytných testů s F1 mohl. Zdá se být nepravděpodobné, že bych ještě někdy dostal další takovou příležitost,“ uznal.

Dokonce ani sám Loeb si nevěřil, že by mohl při Velké ceně Abú Zabí zajet dobrý výsledek. „To by nebylo vůbec možné. Nechci, aby to vypadalo, že to říkám s nějakou falešnou skromností. Vím, co mi chybí, když jezdím na okruhu. V průměru je to sekunda na kolo. Umím si představit, že ve F1 by to bylo ještě o něco více. Vím, že rallyeový mistr světa na startovním roštu velké ceny by způsobil rozruch. Také vím, že by se to všechno podrobně analyzovalo. Ale vlastně není moc co analyzovat,“ byl upřímný.

Navzdory Loebovým tehdejším slovům je ale jasné, že ho možnost zazávodit si ve F1 nenechávala úplně chladným. Velká cena Abú Zabí 2009 s Toro Rosso totiž nebyla jeho jedinou šancí. V srpnu 2009 se v médiích objevily také informace o tom, že se Francouz dotazoval na závodní sedačku pro rok 2010 u týmu USF1. Americká stáj měla v té sezoně do šampionátu vstoupit. Že nešlo o pouhou spekulaci, ale o realitu, tehdy potvrdil jak sám Loeb, tak sportovní ředitel týmu Peter Windsor.

„Chtěl jsem jenom vědět, jestli by o mě měli skutečný zájem,“ nechal se tehdy Loeb slyšet. Ani v tomto případě si ale nepředstavoval změnu svého kariérního směřování, ale kombinaci F1 s pokračujícím působením v rallye. „WRC si užívám a v tuto chvíli jsem kousek od toho, abych prodloužil s Citroënem smlouvu. Kdybych ale měl příležitost odjet v roce 2010 pár závodů, které by termínově nekolidovaly, tak proč ne?“, říkal tenkrát.

Peter Windsor měl o Loebovi vysoké mínění. Přiznal však, že jeho angažmá nebylo pro tým úplnou prioritou. „Je to neuvěřitelný talent a ve F1 by to díky němu rozhodně bylo zajímavé. Spíše se koukáme po amerických jezdcích, ale beru ho vážně,“ tvrdil v roce 2009.

Tato jednání ale nakonec byla úplně zbytečná. Kromě toho, že Loeb nedostal superlicenci, se nakonec na startovní rošt nedostal ani USF1. Americká stáj totiž kvůli finančním problémům zanikla ještě před začátkem sezony.

Sebastien Loeb, Red Bull-Renault RB4, 2008 Circuit de Catalunya #F1 test pic.twitter.com/rz25N9RNQt

— F1 Stats & No Bants (@CrystalRacing) April 5, 2023

Ve WRC působil Loeb jako stálý jezdec do roku 2012, vybraných soutěží se ale účastnil i v dalších letech a některé z nich dokonce vyhrál. O angažmá ve F1 už od té doby nikdy neusiloval, ačkoli z jistého úhlu pohledu s ní přišel do kontaktu ještě čtyřikrát. V letech 2013 a 2015 se totiž objevil jako hostující účastník v seriálu Porsche Supercup, který F1 při závodních víkendech pravidelně doprovází. V první zmíněné sezoně nastoupil Loeb v Barceloně a Monte Carlu, v roce 2015 absolvoval dvojzávod ve Spa-Francorchamps.

Po skončení kariéry ve WRC se Loeb celkově začal objevovat na okruzích více. Nejvýraznější stopu zanechal v mistrovství světa cestovních vozů WTCC v barvách tehdy dominantního Citroënu. Tam závodil v sezonách 2014 a 2015 a v obou ročnících obsadil konečně třetí místo za svými týmovými kolegy Josém Maríou Lópezem a Yvanem Mullerem. V sezoně 2013 dokázal vyhrát i ve čtyřech závodech FIA GT. Objevil se i v Porsche Carrera Cup France, francouzském GT šampionátu, DTM nebo 24H Series.

Foto: Getty Images/Red Bull Content Pool