Poslední italská hymna na doktorovu počest. Rossi před pěti lety získal derniérový triumf v MotoGP

Přesně před pěti lety mohli být fanoušci MotoGP svědky posledního triumfu Valentina Rossiho v kariéře. Legendární Ital na něj dosáhl při Velké ceně Nizozemska v Assenu. Na cestě za 115. triumfem se tehdy vypořádal s deštěm i tlakem soupeřů až do závěrečných metrů.

Nedá se říci, že by se před Assenem vyvíjela pro Rossiho sezona 2017 příznivě. Jezdec Yamahy sice zahájil ročník konzistentně a díky třem pódiovým výsledkům vedl po úvodních třech závodech šampionát, pak se ale věci začaly obracet k horšímu. V Jerezu z toho bylo po problémech s pneumatikami ve vysokých teplotách až desáté místo, v Le Mans upadl v posledním kole při souboji o vítězství s Maverickem Viňalesem, v Mugellu skončil čtvrtý a v Barceloně dojel kvůli podobným potížm jako v Jerezu až osmý. Celkově spadl na páté místo a na vedoucího Mavericka Viňalese ztrácel 28 bodů. V Assenu ale zažil vydařený víkend.

Do závodu se kvalifikoval jako čtvrtý. Hned po prvním kole se ale posunul na třetí příčku a poté kroužil za vedoucí dvojicí Johann Zarco a Marc Márquez. Nedaleko za ním byl ovšem Danilo Petrucci, který byl také součástí vedoucí skupiny. Na třetím místě sice Rossi pobyl poměrně dlouhou dobu, v 11. kole už toho ale měl dost a sebral druhou pozici Márquezovi. O kolo později navíc následoval útok na Zarca a i v tomto případě byl úspěšný. Zarco se sice nechtěl vzdát a ve snaze vrátit se před Rossiho došlo mezi oběma jezdci ke kontaktu, Ital ale incident ustál, začal ujíždět a deset kol před koncem vedl už o jednu sekundu.

To ovšem neznamenalo, že zbytek závodu už byl pro Rossiho poklidný. Déšť, který hrozil po celou dobu závodu, totiž skutečně přišel a osm kol před koncem bylo jezdcům umožněno měnit motocykly. Toho sice využila jen hrstka z nich včetně lídra z úvodu Zarca, na Rossiho se ale dotáhl nejprve Petrucci a poté také Andrea Dovizioso s Márquezem. Rossi s Petruccim se o pár kol později ve vedoucí skupině osamostatnili, jezdec Pramacu ale svého slavnějšího krajana pět kol před koncem o vedení připravil.

Nakonec i s touto komplikací si ale Rossi poradil. O kolo později se vrátil před Petrucciho zpět a ačkoli byl pod jeho tlakem až do samotného závěru, už ho do čela nepustil a v cíli mohl oslavovat. Petrucci se tak musel spokojit se druhým místem a na své premiérové vítězství si musel počkat až do Velké ceny Itálie 2019 v Mugellu. Tehdy už hájil barvy tovární Ducati.

The records continued to tumble! ????

Victory at Assen in 2017 saw @ValeYellow46 achieve the longest winning career in Grand Prix history! ????#GrazieVale pic.twitter.com/FVC76QB2uv

— MotoGP™???? (@MotoGP) October 23, 2021

Pro Rossiho se jednalo o první vítězství po roční pauze. Předtím naposledy triumfoval 5. června 2016 při Velké ceně Katalánska v Barceloně. Mimo jiné si i spravil chuť po nevydařené Velké ceně Nizozemska 2016, kde na mokré dráze upadl z prvního místa.

Celkově šlo o Rossiho 115. vítězství v mistrovství světa a současně o 89. prvenství v nejvyšší třídě. Zatímco v historické tabulce podle vítězství v královské kubatuře mu s tímto počtem patří první místo před Giacomem Agostinim (68 vítězství), v tabulce napříč všemi třídami za Agostinim zaostává a je druhý. Zatímco Rossi má na kontě 115 triumfů, Agostini 122. Je ale třeba dodat, že "Ago" se v letech 1965-1977 účastnil závodů tříd do 350 ccm a do 500 ccm současně. Měl tak více příležitostí k dosažení vítězství. V letech 1968, 1969, 1970, 1971 a 1972 se dokonce vždy stal šampionem obou těchto kategorií.

Rossiho triumf z roku 2017 byl současně jeho desátým na okruhu v Assenu. Nejprve zde vyhrál v roce 1997 ještě ve třídě do 125 ccm a poté také v roce 1998 jako účastník třídy do 250 ccm. V nejvyšší kubatuře kraloval kromě roku 2017 i v letech 2002, 2004, 2005, 2007, 2009, 2013 a 2015. Assen je jedním z dvojice okruhů, kde se Rossimu během kariéry dařilo nejvíce. Kromě nizozemské trati má na kontě deset prvenství i v Barceloně.

Další zajímavostí je, že díky svému poslednímu vítězství kariéry se Rossi stal nejstarším vítězem v moderní éře MotoGP. Dosáhl na něj totiž ve věku 38 let a 129 dní, čímž překonal počin Troye Baylisse z Velké ceny Valencie 2006. Australan tehdy triumfoval ve věku 37 let a 213 dní.

Ve zbytku sezony 2017 už Rossi žádné vítězství nepřidal. Připsal si už jen pouze další dvě umístění na stupních vítězů. V Misanu navíc chyběl kvůli zlomeninám holenní a lýtkové kosti, které si přivodil při pádu během motokrosového tréninku. V celkovém pořadí skončil na páté příčce.

For all Valentino Rossi's fans ➡ Assen 2017 ????????

???? Edited by : Me
???? Music : Maroon 5 "Memories" (Remix)
---------------------------------------#MotoGP2021 #DutchGP #TheDoctor #ValentinoRossi #Racing #MotoGP #Trending #EURO2020 #MonsterYamaha Portugal #Memories Instagram Music pic.twitter.com/F40xCyTePN

— DanyEnzo (@DanyEnzo32) June 24, 2021

V roce 2018 si sice polepšil na třetí místo, ani v tomto případě ale nevyhrál, pouze pětkrát vystoupal na pódium. Rok 2019 mu přinesl dvě pódia a celkově sedmé místo. V sezoně 2020 dosáhl pouze na jedno pódium, kvůli pozitivnímu testu na koronavirus musel vynechat dva závody a obsadil až 15. příčku. Svou poslední sezonu odjel loni v barvách satelitní stáje Petronas SRT, byť s tovární podporou Yamahy. Tentokrát už ale žádné umístění na stupních vítězů nepřidal. Nejlépe dojel osmý v Rakousku a v celkovém pořadí se umístil až jako osmnáctý.

Ačkoli už Rossi ve zbytku kariéry žádné další vítězství nezískal, neznamená to, že k němu už nikdy nebyl blízko. Po dalším triumfu totiž sahal hned několikrát. Například při Velké ceně Velké Británie 2017 v Silverstone vedl ještě tři kola před koncem, pak se ale propadl na třetí místo. V roce 2018 zase vedl v Sepangu téměř celý závod, čtyři kola před koncem ale upadl, když se na něj dotahoval Marc Márquez. Poslední Rossiho promarněná velká příležitost se datuje k Austinu 2019. Zde byl po odstoupení Marca Márqueze velmi blízko k tomu, aby triumfoval. Čtyři kola před cílem ho ale předjel Álex Rins z týmu Suzuki, který tak získal první vítězství v kariéře.

Foto: Monster Energy Yamaha MotoGP